Děcka či medvěd ve starodávném kočárku, to je jen malý výčet nápaditých převleků, do nichž se Vranovičtí maskovali. Potřebné svršky, které maškary nenašly ve starých skříních, bez potíží dokoupily. „Co chybělo, našli jsme v sekáču,“ prozradila jedna z hlavních organizátorek Gabriela Vinická.

Dva harmonikáři a doprovod s vozembouchem vedli zpívající průvod vesnicí od jedenácti hodin dopoledne až do večera. Rejdící masky musely totiž absolvovat řadu zastávek, kde na ně čekalo pohoštění od obyvatel vesnice. Za odměnu malovaly kolemjdoucím srdce a sluníčka na tváře. A zvaly na večerní masopustní merendu. Ta se uskutečnila v sále restaurace U Fialů a největším zážitkem pro všechny zúčastněné byl půlnoční masopustní rituál, kterým je pochovávání basy. Během něho předčítal fiktivní farář prosby za odpuštění všem, kteří se za uplynulý rok nějakým způsobem „provinili“. Sklízel za to potlesk a smích všech zúčastněných.

Pochovávání basy skončilo přesně o půlnoci. Od té doby by měl totiž panovat čtyřicetidenní půst a střídmost v jídle i zábavě.