Jak velká by měla být užitková zahrada? Odborníci tvrdí, že čtyřčlenné rodině postačí užitková zahrada o ploše přibližně padesáti metrů čtverečních. Kromě zeleniny se tam vejdou bylinky i některé druhy ovoce. Patizony, lilky nebo klasické dýně můžete však bez obav zasadit mezi okrasné rostliny. Sousedství květinových záhonů neuškodí ani drobnému ovoci. Není také třeba se držet tradiční podoby – co záhonek, to jeden druh zeleniny.

Při napadení škůdci se stává takový prostor mimořádně zranitelný a vám nezbývá, než k potření nepřátel použít chemické prostředky. Částečně se však lze vyvarovat použití postřiků vysazením některých aromatických rostlin. Vhodnější je zakládat menší záhonky a jednotlivé druhy zeleniny navzájem prostřídat jinými plodinami. Využijte skutečnosti, že některé druhy rostlin si vzájemně prospívají, jiné si naopak vzájemně škodí.

Bylinky se dají sbírat téměř po celý rok, ty nejaromatičtější nasbíráte zhruba od května do září.
Bylinkový ráj pro malé zahradníky: nasušte si léto do zásoby

Dobré sousedy můžete pěstovat v poměrně hustých výsadbách a lépe tak využít místo na záhonech. Například mrkev koření hluboko, cibule, pažitka nebo pór mělce a navíc si navzájem odpuzují škůdce. Sousedství česneku, fazole keříkové, pažitky nebo meduňky může být prevencí houbových chorob jahodníku. Svědčit vašim jahůdkám však rozhodně nebude blízkost okurky, zelí či květáku.

Rajčata a celer vůní odpuzují škůdce košťálovin, křen v bramborách nevoní mandelinkám. Dařit se bude například i špenátu ve společnosti salátu a kedlubnu. Salát však rozhodně nenajde společnou řeč s kořenovou petrželí a brokolicí. Začněte jednoduchým smíšeným záhonkem, nejčastější kombinace patří mrkev a cibule, nebo salát s ředkvičkami.

Nezapomeňte na praktické rozvržení prostoru a povrch cestiček, abyste si pro pažitku nebo kopr mohli pohodlně dojít za každého počasí. Pro pěstování zeleniny je ideální místo orientované na jih či jihozápad (jihovýchod), ale ne všechny zahrady takové podmínky nabízejí. Každopádně by záhon neměl být příliš ve stínu. Pro úspěšné pěstování zeleniny je důležitá i kvalita zeminy. Půdu je dobré obohatit kompostem.

Pokud je na lodžii nebo balkoně dostatek slunečního svitu, budou skvělým tipem pro pěstování v menších nádobách malé chilli odrůdy papriček.
Balkon k nakousnutí! Nezklamou rajčata, jahody, hrášek a zelené listy do salátů

Pokud zákon zakládáte až teď, na jaře, vyhněte se přímému hnojení, protože ho většina rostlin nesnáší. Zvažte, jestli si nezaložíte vyvýšený záhon, který bude šetřit vaše záda. Pro začátečníky jsou skvělou startovní plodinou ředkvičky, které můžete vysévat celé vegetační období. Kdykoli v průběhu jara můžete vysít podobně nenáročnou rukolu a špenát. Snadné je také pěstování cibule ze sazeček, ty byste však měli vysadit co nejdříve. Jen pamatujte, že cibule má ráda písčitou půdu.

Přímo do záhonu můžete v teplých jarních dnech vysít i hlávkový salát. Mrkvi svědčí kyprá a hluboká půda s dostatkem živin, v dubnu je ideální čas pro výsev. Sazenice tyčkových nebo keříčkových rajčat si jakožto začátečníci kupte. V půlce května přichází čas k jejich vysazení. V tomto čase také můžete osadit kompost dýní Hokkaido a cuketou.

Mulčování udrží vláhu

Zelenina bude potřebovat pravidelnou zálivku, proto se snažte uchovat co nejvíc dešťové vody. Kromě obyčejných sudů postavených pod okapy můžete zálivkovou vodu uchovávat také v podzemních jímkách. V těchto nádržích se voda nekazí a díky umístění v dostatečné hloubce dokonce ani nezamrzne. Vláhu v půdě udrží i netkané textilie. Nevypadají moc vábně, ale ušetří vás pletí a častého zalévání. Ideální je tohle řešení třeba ve velkoplošné výsadbě tykví, paprik a rajčat.

Skvělou metodou, jak pomoci zachovat kyprou půdu, je mulčování. Prostě pokrytí záhonku slámou nebo posečenou trávou, které se rozkládají a půdu tak obohacují o organickou hmotu. A máte je k dispozici zdarma. Podmínkou však je, abyste trávu nebo slámu ukládali na kyprou půdu. Bude-li před nastýláním příliš utužená, se zničenými vzdušnými póry, mulč naopak brzdí vypařování vody. Při mulčování využijete spadané listí, dobrým materiálem je zahradní kompost, zcela či jen částečně rozhozený.

Vyzkoušejte jógu mezi levandulemi.
Výlet za léčivkami, připravte si domácí lékárnu a rozhýbejte tělo

Uplatnění najde také jemně nasekaná tráva ze sekačky, lehce zavadlá, stačí vrstva kolem pěti centimetrů. Pokud dáte tenkou vrstva nastýlky, poměrně rychle zetlí, musíte ji obnovovat. Kromě trávy dobře poslouží také volně rostoucí byliny, například kostival, kopřiva, řebříček, pampeliška, jitrocel, hořčice, ptačinec. Posekaná tráva i plevel přináší kromě všech výhod mulče i výživu pro půdní organismy a také dusík pro rostliny. Stejně poslouží také seno.

Peřinka ze slámy má výborný ochranný a tlumicí efekt, navíc zabrání invazi slimáků. Slámový mulč nejlépe využijete u záhonů, do nichž musíte často vstupovat, například u jahodníků. Vláhu zadrží také navlhčené nepotištěné kartony z papírových krabic. Dřevnatá mulčovací kůra či štěpka sice slouží v okrasných zahradách, v užitkové na ně rychle zapomeňte. Poutají dusík a ochuzují tak půdu a výrazně mění její pH. Oblázky a štěrk, které dobře akumulují teplo, budou vyhovovat bylinkám.