Pro Jiřího Vojtěška to nebylo nic nepřirozeného. „V kroji jsem odmalička. Jakmile jsem se naučil chodit, rodiče mi oblékli kordulu a šel jsem v průvodu. To mi vydrželo dodnes. Kolega byl v kroji při focení poprvé, ale cítil se v něm přirozeně,“ přibližuje Vojtěšek.

Lidová kultura a kroje jdou ruku v ruce s výrobou vína a právě vinaře chtějí architekti na své služby nalákat.

Třeba vinaře Petra Bízu z Mutěnic na Hodonínsku ale kampaň příliš nezaujala. „Asi bych radši spolupracoval s architekty, kteří jsou oblečení běžně,“ říká s úsměvem Bíza. Vadí mu hlavně využití tradičního oděvu k jinému účelu, než ke kterému je určený.

Dvojice brněnských architektů pochází z jižní Moravy a má k vinařství blízko. „Můj otec a spousta našich kamarádů se zabývají vinařstvím, takže náš zájem o vinaře měl přirozený vývoj,“ vysvětluje Vojtěšek. Současně oba pociťují, že zájem o moravskou kulturu a folklor roste a stává se trendem dnešní doby. „Vinaři se nechtějí ztratit mezi konkurencí. Díky projektu Veselo, který jsme pro ně spustili, se mohou soustředit na výrobu a my zajistíme vše ostatní od architektury až po návrh etiket,“ tvrdí Roleček.

Ujišťuje, že díky své práci rozumí i výrobě vína po technologické stránce. „Navrhnout halu pro výrobu vína, lisovnu, degustační místnost nebo kvelbený sklep není nic jednoduchého,“ připomíná architekt.

Vinařům plánují hlavně dokázat, že se umí vcítit do jejich kůže. „Chceme dát vědět, že jim skutečně rozumíme a to se pak odráží i v naší práci,“ doplňuje Roleček.

KRISTÝNA HORTVÍKOVÁ