Problémy má pomoci zmírnit nařízení vlády, které obcím dalo pravidla k zavádění takzvaných nízkoemisních zón. Jihomoravská města s nimi ovšem zatím váhají.

Nařízení dovoluje obcím určit zóny, kam mohou vjet jen auta těch vyšších z celkem čtyř emisních skupin. Tedy šetrnější k životnímu prostředí. „Ulehčují především městům s velmi silnou dopravou. A také obcím, přes které denně projíždí tisíce aut," uvedl mluvčí ministerstva životního prostředí Matyáš Vitík.

V Jihomoravském kraji se to týká především Brna. To v současnosti zkoumá, zda se mu zavedení zón vyplatí. „Jako součást projektu Civitas 2move2 necháváme zpracovat projekt, který nízkoemisní zóny ve městě navrhne," informoval vedoucí dopravního odboru brněnského magistrátu Vladimír Bielko.

Upozornil přitom, že Brňané si na případné nízkoemisní zóny počkají. „Zatím pracujeme na analýze stavu ovzduší ve městě a mapě znečištění. Také musíme vytvořit pravidla pro výjimky. A určit, kdo vydá plakety označující emise aut. Vše nakonec musí schvalovat brněnské zastupitelstvo. To vše může trvat tak čtyři roky," upozornil Bielko.

Mezi Brňany jsou jak příznivci, tak odpůrci nového plánu. „Zavedení zón, kam mohou jenom ekologicky šetrná auta, určitě uvítám. Na některých místech Brna je občas opravdu špatný vzduch. Třeba na Úvoze nebo na Zvonařce," řekl například Miroslav Svoboda.

Naopak Pavel Kroupa je proti. „Mám Felicii, která sotva dosáhne na vyšší emisní kategorii. Když mi s ní zakáží jezdit v určitých částech města, můžu ji dát tak leda do šrotu. Půl milionu na nové auto skutečně se svým platem dohromady v dohledné době nedám," rozčílil se Kroupa.

Ani politici, kteří mají při zavádění zón poslední slovo, nejsou jednotní. „Jako náměstek zodpovědný za tuto oblast jsem proti novince. Je to pouze trestání lidí za to, že nemají na nové auto. Navíc to s sebou přinese další administrativu. A tím tedy výdaje. Celkově předpokládám víc škody než užitku," upozornil první náměstek primátora Robert Kotzian.

Naopak pro zavedení zón je brněnský šéf opoziční Strany zelených Martin Ander. „Odmítat návrh je podle mě zpátečnické. Většina osobních aut by totiž limity splňovala. Vyhláška má řešit především problém se starými náklaďáky či autobusy. Navíc je ochrana lidského zdraví důležitější hodnota, než něčí právo jezdit starým autem," zdůraznil Ander.

Smog podle odborníků především oslabuje imunitu organizmu a může způsobit i chronické onemocnění dýchacích cest.

V Břeclavi se obávají zavádět nízkoemisní zóny, dokud město nedostane chybějící obchvat. „Momentálně nemáme alternativu, kudy bychom auta, která by nesměla do centra, pouštěli. Bez ní nemůžeme zóny zavést, i kdybychom chtěli," zdůraznil břeclavský místostarosta Luboš Krátký.

Vyškovská radnice v současnosti nepovažuje opatření za nutné. „Možná v příštích letech k zavedení zón přistoupíme. Ale to je otázka dalšího vývoje intenzity dopravy a kvality ovzduší ve městě," podotkl vedoucí vyškovského odboru dopravy Petr Buchta.

Blansko možnost přímo odmítá. „Shodli jsme se na tom, že je to nevyzkoušená varianta. Navíc se zplodinami velký problém nemáme," vysvětlil tajemník městského úřadu Josef Kupčík.

Podobně nevnímá velkou dopravní zátěž místostarosta Hodonína Ladislav Ambrozek. „Zatížené jsou státní silnice nezasahující do centra. Nám ulehčuje obchvat, takže zóny zřejmě nevyužijeme," řekl Ambrozek.

Vedení Znojma pak možnost ulehčit od zplodin nechává chladným. „Na radnici jsme se zavedením zón ještě nezabývali, zatím tedy nemůžeme říct nic konkrétního," konstatovala mluvčí města Zuzana Pastrňáková.