Při rekonstrukci funkcionalistické vily v Masarykově čtvrti zaplatili někteří majitelé kvůli památkové ochraně i sta tisíce korun navíc. Možná zbytečně. Kvůli chybě v zápisu na seznam památek na konci osmdesátých let nyní podle výkladu ministerstva kultury až čtrnáct set doposud chráněných míst ve městě nejsou památkami.

Představitelé Brna na problém narazili, když se před chystaným prodejem pasáže Jalta na Dominikánském náměstí zeptali úředníků ministerstva kultury právě na situaci ohledně této historické stavby. „Ministerstvo nám sdělilo, že stavba památka není. Z toho důvodu, že zákon o památkách z roku 1987 ukládal projednání zpamátnění každého navrhovaného objektu zvlášť. Stavby do té doby vnímané jako památky měly být zapsány hromadně do konce téhož roku. V Brně se ale seznam čtrnácti set památek sepsal až o rok později," vysvětlil náměstek brněnského primátora Matěj Hollan.

Společně s pasáží Jalta o status památky může přijít například funkcionalistická vila Stiassni nebo funkcionalistický areál brněnských veletrhů v Pisárkách. „Jejich opětovné zpamátnění je proces na sedmdesát let," zdůraznil Hollan.

Počty jsou pravděpodobné i podle šéfa brněnské pobočky památkového ústavu Zdeňka Váchy. „Obvykle se stihne projednat asi třicet takových námi předložených návrhů na zpamátnění za rok. Teď čekáme na stanovisko ministerstva, jak postupovat dál ohledně seznamu z roku 1988," sdělil.

Ministerstvo kultury v úterý vyjádření k celé situaci neposkytlo. „Po projednání s odborníky z naší památkové sekce jej vydáme ve středu," řekla mluvčí ministerstva Simona Cigánková.

Primátor Petr Vokřál upozornil na komplikace, které současné stanovisko k zákonu o památkách může způsobit. „Déle než pětadvacet let se všechny chráněné domy opravovaly podle přísných pravidel a jejich majitelé do nich proto investovali větší peníze," poznamenal.

Zároveň také připomněl, že pokud se například z některých staveb stáhne ochrana, pro jejich majitele to může být zelená ke stavebním úpravám, jež poničí chráněné prvky. Ze čtrnácti set ohrožených památek jich město vlastní pouhé dvě stovky.

Podle Váchy by řešením mohla v budoucnu být rychlejší spolupráce památkového ústavu a ministerstva na předkládání a schvalování záměrů zpamátnění budov, které již od roku 1988 na seznamu jsou. „I tak se jedná o proces na několik let," dodal.

Mezi významné brněnské stavby, které mohou přijít o status památky, patří i Janáčkovo divadlo, které v posledních letech prochází rekonstrukcí za stovky milionů. „Na provoze by se nic nezměnilo a snad ne ani na plánování oprav. Budovy, ve které sídlíme, si vážíme, stejně tak jako práce jejich původních architektů a nechceme do jejich původní architektonické práce nijak zasahovat," uvedl ředitel divadla Martin Glaser.