Sokolovny nejsou jen obyčejné tělocvičny. Čeští a moravští vlastenci na ně před necelým stoletím šetřili dlouhé roky a stavby často navrhovali významní architekti. Právě význam těchto budov připomíná letošní Rok sokolské architektury. Akce vyvrcholí v září Nocí sokoloven. Tehdy Brňané dostanou ojedinělou příležitost nahlédnout do šestnácti sokolských tělocvičen ve městě.

Sokolové pro návštěvníky připraví ukázky cvičení, divadla a komentované prohlídky. „K Roku sokolské architektury připravujeme i putovní výstavu, která na podzim začne právě v Brně," řekl místopředseda Sokolu Brno I Michal Doležel.

Sokolové také chystají databázi všech svých budov v republice, která poslouží jako architektonický průvodce. „Rozsáhlá síť sokolských tělocvičen je celosvětově unikátní, tím že žádný jiný spolek nedokázal postavit bez jakýchkoliv dotací tolik budov," vysvětlil Doležel.

Sokolovny jsou zajímavé tím, že odrážejí ideály organizace. Hnutí čerpalo z antiky a drželo se hesla, že je třeba rozvíjet tělo i ducha zároveň. „Členové svoje tělocvičny stavěli jako takové chrámy sokolství. Vnitřní dispozice se často podobají uspořádání v bazilice," popsal Doležel. Na církevní stavby odkazují například ochozy a obrazy z české mytologie a historie na stěnách.

Brňané si o Noci sokoloven připomenou i úplně první sokolovnu na Moravě. „V brněnských Husovicích ji v Soběšické ulici členové organizace postavili v roce 1890," popsala v Internetové encyklopedii dějin Brna archivářka Markéta Jančíková.

Zajímavostí je, že právě první náčelník husovických sokolů byl Pankrác Krkoška, který je i zakladatelem brněnské Rovnosti. Otevření tělocvičny se ale nedožil. V Brně však sokolové působili i dřív. Zpočátku neměli vlastní prostory a pronajímali si například sál v prvním patře budovy na náměstí Svobody.

Další netradiční stavbou je raně funkcionalistický Stadion v Kounicově ulici, který je největší sokolovnou v republice. „V období první republiky byl v Brně velmi významným místem, které patřilo sportu i kultuře. Ze Stadionu například vysílal Československý rozhlas a v tehdy největším sále v Brně se konaly společenské akce," upřesnil Doležel.

V období nacistické a komunistické totality brněnské sokolovny chátraly. Oba režimy demokraticky smýšlející Sokol zakázaly a majetek připadl státu. „Málo známá je třeba skutečnost, že se ve Stadionu konal v roce 1952 největší brněnský monstrproces, ve kterém padly dva rozsudky smrti," popsal Doležel.

Tisíce členů

Po sametové revoluci začaly jednoty vrácené tělocvičny postupně opravovat. „V Brně jsou nyní všechny budovy v dobrém stavu," uvedl Doležel.

Nejhůř dopadla sokolovna v brněnském Starém Lískovci, která před pěti lety vyhořela kvůli závadě elektroinstalace. Tamním sokolům se ale postupně podařilo sehnat peníze na opravu. „Už dva roky zase fungujeme. Oprava stála necelé čtyři miliony," řekla jednatelka tamní jednoty Božena Sotolářová.

V Brně má Sokol čtyři tisíce členů a Sokol Brno I je dokonce největší jednotou v republice. „Počet členů je dlouhodobě stabilizovaný," uvedl Doležel.

Stavbu nové tělocvičny brněnští sokolové neplánují. „Dřív v obcích žádné vhodné prostory pro cvičení nebyly. Proto sokolové cvičili v průjezdech, stodolách nebo sálech hospod a usilovali o stavbu tělocvičen. Nyní není problém v případě potřeby využít obecní sportovní haly nebo kulturní domy," doplnil Doležel.