V rozhovoru pro Deník Rovnost se vyjádřil i ke krádežím na hrobech, popularitě Halloweenu či nedávnému jednání kurdějovského faráře.

Jaký je z pohledu křesťanské víry hlavní smysl Dušiček?

Na začátku listopadu vstupujeme do období, kdy si připomínáme zemřelé. Když vcházíme do kapucínské hrobky v Brně, může nás oslovit nápis: „Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy.“ Vzpomínka na věrné zemřelé je praktickým křesťanským vyjádřením víry v opětovné shledání, kdy věříme, že „láska je silnější než smrt.“

Jaké křesťanské zvyky jsou s Dušičkami spjaté?

Na Dušičky většina z nás navštíví hroby našich drahých zesnulých, zapálí tam svíčku a případně se pomodlí. To je projev křesťanské víry v to, že člověk byl Bohem stvořen pro věčné společenství s ním a s druhými lidmi. V tradiční písni Odpočiňte v pokoji se zpívá: „budou na nás vzpomínat, až my budem umírat.“ Když se vypravíme na hřbitov, abychom tam na hrobě zapálili svíčku, můžeme si uvědomit, že její světlo připomíná světlo velikonoční svíce - symbol vzkříšení. V tomto světle není památka na zesnulé jen prostorem vzpomínání a exkurzem do minulosti, ale ukazuje k budoucnosti a zve k odpovědnosti za nás živé. 

V rozhovoru se dále dočtete:

  • Jak vnímá biskup stále větší popularitu Halloweenu
  • Zda poškodilo jednání kurdějovského faráře, který děte zničil vyřezané dýně, vnímání církve ze strany veřejnosti.
  • Jak brněnský biskup nahlíží na krádeže na hrobech v období Dušiček

Vnímáte stále větší popularitu Halloweenu? Je to konkurent Dušiček?

Osobně nejsem přesvědčen, že by tento zvyk, který má kořeny v keltské tradici, byl výrazným konkurentem Dušiček. Spíše se stal importovanou lidovou tradicí, která ovlivnila rukodělné zvyklosti spojené s dýněmi a případnými maškarami. Pro některé věřící ale může být citlivým tématem. Vznikl zkrácením anglického „All-Hallows-eve“, tedy předvečer Všech svatých. Jak již jeho název napovídá, spíše odvrací pozornost od slavnosti všech svatých, kterou katolický kalendář připomíná den před Dušičkami, a to k odvrácené straně duchovního spektra v podobě čarodějnic, strašidel, kostlivců a podobných negativních symbolů.

Nový brněnský biskup Pavel Konzbul
Nový brněnský biskup: Vojtěcha Cikrleho nahradí Pavel Konzbul

Poškodilo podle vás chování kurdějovského faráře Jaromíra Smejkala, který rozkopal dětem vyřezávané dýně, vnímání církve?

Mediálně by se nabízela jednoduchá odpověď, nicméně jeho jednání bychom měli vnímat ve dvou rozměrech, v náboženském a lidském. Z hlediska víry byl pan farář dotčen umístěním těchto symbolů v blízkosti kostela. Na druhou stranu lze říci, že jeho unáhlený postup nebyl citlivý a vhodný pro mezilidské vztahy. Při našem osobním rozhovoru si svoje lidské pochybení uvědomil a přiznal, že měl jednat s daleko větší rozvážností a moudrostí, aby v obci a farnosti bylo vše klidně vysvětleno v duchu vzájemného pochopení.

Bude kurdějovský farář za své jednání nějak potrestaný?

To je logická otázka. Na úrovni diecéze toto řešení stále pokračuje. Na druhou stranu je třeba říci, že málokdo ví, že tento pan farář po léta obětavě slouží jako vězeňský kaplan a věnuje se lidem na okraji společnosti.

Dušičky na Ústředním hřbitově v Brně
FOTO: Dušičky na brněnském hřbitově. Prohlédněte si, jak září Ústřední hřbitov

Co říkáte na časté krádeže na hrobech v období Dušiček?

Krádež je záležitostí pokřivených vztahů. Křesťanská víra ji označuje za hřích, a ten je vždy nedostatkem lásky. V případě krádeží na hrobech to není jen deficit lásky k živým, ale také nedostatek úcty k zemřelým, kteří se nemohou bránit. Právě v tom je tento čin neomluvitelný.

Jaký názor máte na moderní prvky jako keramika či bateriové svíčky, které se na hrobech v době Dušiček stále častěji objevují?

Podle Jana Amose Komenského se pokrok nerodí ze souhlasu, ale z pochybností. V tomto případě nám do rozměru praktičnosti vstupuje ještě vkus a estetika, a to je záležitost často na výsost subjektivní. Pokud tedy těmito moderními prvky na hrobech vyjadřujeme náš vztah k zesnulému, splní, co mají naplnit. O vkusu pak lze diskutovat.

Proč by podle vás měli tradici Dušiček ctít i nevěřící lidé?

Tato tradice je vyjádřením respektu, lásky a vděčnosti k těm, kteří nás předešli na věčnost. Zemřít neznamená pouze přejít na stranu většiny, není to jen matematická dedukce. Úcta k mrtvým je často zrcadlem našeho přístupu k živým. Vzpomínka, zapálená svíčka či jednoduché poděkování může být formou modlitby, skrze niž slovy klasika „jemně zatlačujeme oči mrtvých a jemně otevíráme oči živých“.