Krkoška by se dožil 160 let: jeho noviny Rovnost na jižní Moravě dosud vychází
Dožil se pouze sedmadvaceti let. Zemřel, aniž by tušil, že když v hostinci roku 1885 sepisoval vůbec první číslo Rovnosti, tak právě zakládal noviny, které se jednou stanou nejdéle vycházejícím tiskem ve střední Evropě. Přesně před 160 lety se narodil učitel a novinář Pankrác Krkoška. Spoluzakladatel Rovnosti, která i dosud stále vychází na jižní Moravě pod hlavičkou regionálního Deníku. Noviny si můžete koupit každý den kromě neděle a svátků v celém Jihomoravském kraji.
Krkoška přišel na svět v roce 1861 v tehdejší brněnské čtvrti Josefov a s Brnem propojil celý svůj život. Po maturitě se stal učitelem, ve svém volném čase se navíc výraznou měrou podílel na brněnském veřejném životě. „Byl nadšeným ochotníkem a šiřitelem osvěty, rovněž zakladatelem dělnických vzdělávacích spolků," připomněla Krkoškovu činnost archivářka Radana Červená na Internetové encyklopedií dějin Brna.
Jako učitel Krkoška působil v Lipůvce, brněnských Bosonohách, Novém Rousínově, v Koválovicích a Moravských Prusech. V Husovicích založil Sokol. „Byl i autorem stanov husovického Sokola," uvedl již dříve vzdělavatel Sokola Brno I Michal Doležel.
Novinářovou partnerkou byla Matylda Chladová, která byla o osm let starší. Jejich soužití bylo na druhou polovinu devatenáctého století poměrně odvážné, žili totiž takzvaně na psí knížku. I jejich společný syn dostal příjmení po matce.
Byť Pankrác Krkoška zemřel již jako sedmadvacetiletý na tuberkulózu, zanechal po sobě v Brně nesmazatelnou stopu v podobě deníku Rovnost, nejdéle vycházejících novin ve střední Evropě. „V roce 1885 založil regionální brněnské noviny Rovnost a stal se jejich prvním šéfredaktorem. První číslo titulu odvozeného překladem od vídeňských Gleiheit bylo ovšem zabaveno cenzurou. Rovnost za Krkošky vycházela jako čtrnáctidenník, posléze jako týdenník," je uvedeno na oficiálních stránkách Brna, kde je Krkoška zařazený mezi slavné osobnosti města.
První číslo Rovnosti Krkoška psal v hostinci U Průšů. Do novin musel investovat nejen svůj čas, energií a um, ale mnohdy také vlastní úspory, stejně jako jeho spolupracovníci a další vydavatelé v začátcích Rovnosti. „Museli několikrát dokonce zastavit své kapesní hodinky, aby mohli vyplatit náklad v tiskárně nebo koupit poštovní známky na expedici,“ popsal těžké začátky listu již dříve jeho pozdější přispěvatel Josef Hybeš. Čtenáři v začátcích platili za Rovnost pět krejcarů.
Krkoška nakonec z Rovnosti po roce odešel kvůli neshodám s kolegy. Jeho jméno však zůstalo s Rovností už neodmyslitelně spjato. A Rovnost, byť postupem let mnohokrát pozměněná, přečkala až do dneška, aby svým čtenářům přinášela kvalitní a ověřené informace. Loni noviny oslavily rovných 135 let od založení. „Je závazkem a velkou zodpovědností pracovat v novinách s nejdelší tradicí ve střední Evropě," poznamenal současný šéfredaktor Brněnského deníku Rovnost Michal Šupálek.