Podle brněnské primátorky Markéty Vaňkové je přesun bezpečnějším a kultivovanějším řešením. Řada Brňanů si totiž v uplynulých dnech stěžovala na odpadky, které se kolem hlavního nádraží nahromadily. Problémem je také hygiena romských uprchlíků, kteří měli podchod pod hlavním nádražím několikrát využít jako toalety. „S pomocí hasičů jsme běžencům zajistili cisternu s vodou, provizorní toalety a velké stany, aby se mohli schovat před pražícím sluncem nebo deštěm,“ uvedla v pátek Vaňková.

Problémem nadále zůstává identita běženců. Zatímco někteří přijíždějí z ukrajinsko-maďarského pohraničí, další mají občanství pouze maďarské. Těm pak nevzniká nárok na podporu ani takzvané vízum strpění. „Máme zjištěno, že se tito lidé nezdržují kolem hlavního nádraží dlouhodobě. Přijedou vždy na začátku měsíce pro sociální dávku, poté se vracejí zpět do svých domovů. Proto se jich v posledních dnech v okolí nádraží zdržuje větší počet,“ vysvětlila Vaňková.

Tým vývojářů aplikace
Mobilní aplikace má pomoct onkologicky nemocným pacientům zvládat stres

Ke komunikaci s Romy přizval magistrátní odbor sociální péče tlumočníky, kteří s uprchlíky mluví vesměs maďarsky. „Je to jiný přístup než běžně, komunikace je těžší, protože jsou někteří negramotní. Snažíme se jim vysvětlit, co je čeká a kam je chceme přesunout, většinou nás poslouchají. Pravdou je, že je pro nás jejich kočovný způsob života neobvyklý, pro ně je to ale normální,“ uvedl vedoucí odboru sociální péče Jan Polák.

Do terénu vyrazili sociální pracovníci už v pátek, odpoledne už pak byli uprchlíci na novém místě. Na pozemku mezi Benešovou ulicí a Kolištěm, kde má v budoucnu vzniknout takzvaný supermagistrát. Uprchlíci tam nyní mají k dispozici stany, toalety a další zázemí. Prostory u hlavního nádraží, kde dříve přebývali, zůstaly v pátek odpoledne prázdné.

Okolí hlavního nádraží pravidelně kontrolují policisté. „Pro Brno se nejedná o bezpečnostní riziko. Nezaznamenali jsme, že by páchali trestnou činnost, jediným problémem je nepořádek, který po sobě zanechávají. Všechny pokyny strážníků dosud respektují,“ popsal situaci Milan Janík z brněnského policejního ředitelství.

Asistenční centrum pomoci uprchlíkům na brněnském výstavišti a stavba dětského koutku z darů firmy Ikea.
Centrum pro uprchlíky z Ukrajiny se přestěhuje. Bude menší, na Hvěvkovského

Výraznější potíže s romskými běženci zatím nezaznamenali ani cizinečtí policisté. „Provádíme pravidelnou kontrolu hlavního nádraží a prostoru kolem úřadu práce v Křenové ulici, ptáme se, jestli již mají přidělenou pomoc. Pokud ne, posíláme je do krajského asistenčního centra pomoci, pokud mají maďarské občanství, vysvětlujeme, že na sociální dávky nemají v České republice nárok,“ řekl vedoucí odboru cizinecké policie Miroslav Tóth.

Alespoň částečným řešením by mohla být novela zákona lex Ukrajina, kterou poslanci schválili ve středu. Podpora pro ukrajinské uprchlíky by měla být nastavená přísněji, pro výplatu od druhé po šestou dávku bude nutné, aby žadatelé doložili potvrzení, že se skutečně zdržují na českém území. Cílem je zabránit takzvané dávkové turistice. Zákon ještě musí schválit senátoři a podepsat prezident.