Všechno se děje online. Zanedlouho si tak stahuji mobilní aplikaci Anytime CZ, která je dostupná pro operační systém iOS i Android. Trvá to jen krátce a už se dozvídám základní informace o tom, jak služba funguje. Po zadání telefonního čísla a autorizačního kódu, který obdržím formou esemesky, nahrávám do aplikace svoje osobní údaje i fotografie občanského a řidičského průkazu. Registrace zabere jen pár minut a odehrává se příjemnou a jednoduchou formou chatové konverzace. Co na tom, že na druhé straně „sedí“ robot. Ten umí po odeslání selfie s vlastním dokladem složit i milý kompliment! Dalších pár minut zabere ověření dokumentů. U někoho, komu se podaří napáchat překlep už ve vlastním jméně, pak přece jenom o něco déle – ano, mluvím o sobě.
První nejistota však přichází poté, co po vystoupení z aplikace a jejím opětovném rozkliknutí konverzace zmizí. Účet však stále není aktivovaný. Absolvuji tak svůj první telefonát na zákaznickou linku. Příjemný ženský hlas mě ubezpečí, že všechno je v pořádku. Ba co víc, můj účet je právě teď schválený a já tak mohu přejít k výběru auta.

No, trvá to nakonec o něco déle. Moje nesnáze jsou však částečně způsobené platbou pomocí bonusového kódu udělovaného novinářům, aby jízdu nemuseli hradit ze svých kapes. Do aplikace jsem proto nezadala údaje o své platební kartě. Že si bez nich nelze auto pronajmout, jsem však zjistila až při jeho rezervaci a mě tak čekal další hovor na zákaznickou linku. Několikrát se pak také stalo, že při pohybu mezi aplikací a internetovým bankovnictvím platební brána v aplikaci zmizela a údaje bylo nutné zadávat znovu. Aplikace rovněž zčistajasna vytvářela dojem neaktivovaného účtu a přestala zobrazovat mapu s auty i osobní profil v záhlaví a aplikaci bylo nutné restartovat. Podobné chyby v aplikaci mě pak v aplikaci provázely ještě několikrát.
Podařilo se. Účet se zobrazuje jako aktivní a aplikace má o mně všechny potřebné údaje. Dívám se na svoji polohu na mapě a hledám nejbližší auto v okolí. Společnost slibuje dostatečné pokrytí svých vozů a jejich dostupnost v docházkové vzdálenosti. A opravdu. Jeden značky Toyota Yaris se nachází necelý kilometr ode mě. Stačí si jej už pouze zarezervovat a zvolit tarif. Na výběr je minutový tarif i některý z hodinových tarifů. Volím tříhodinový pronájem auta za 349 korun a 9,9 korun za každý ujetý kilometr. Rezervace auta do dvaceti minut je v ceně. V ní je také palivo, povinné ručení, mytí a údržba, dálniční známka a mnou dnes hojně využívaná zákaznická linka.
Žádné klíčky od auta
Jsem tam za čtvrtinu doby a už klikám na otevřít auto a podepsat protokol. Žádné klíčky! Auto se odemyká pomocí aplikace! Ta se mě ptá, zda si opravdu přeji auto otevřít a oznamuje mi, že mám tři minuty na kontrolu jeho stavu. Mým úkolem je zjistit, zda auto přebírám v pořádku a není nijak poškozené a zda doklady jsou na svém místě. Navzdory tomu, že aplikace přijme moje hlášení, na obrazovce opět svítí otevřít auto a podepsat protokol. Pročítám si tedy předávací protokol, jestli jsem něco neopomněla a na nic nepřicházím.

Kolega mě povzbuzuje, ať jedu. Pronájem prý dozajista běží. Nezdá se mi to a váhám. Upřímně, nerada bych jezdila načerno. Po chvíli se celý proces zopakuje a naskočí odpočet s možností přepnout do režimu parkování či ukončení pronájmu. Měla jsem pravdu! Až teď mohu oficiálně zahájit jízdu! Chvíli ještě zápolím s novým autem a automatickou převodovkou, ale konečně se podařilo. Jedu! Musím říct, že hybrid je příjemně tichý. Kombinuje výhodu ekologické jízdy s jistotou dojezdu.
Objedu blok a stavím. Chci si vyzkoušet parkování. Klikám na přepnout do režimu parkování a nic. Další možnost je jen ukončení pronájmu. Políčko s parkováním je navíc zbarvené došeda, zatímco políčko s ukončením svítí barevně. Divné. Nechci ukončovat pronájem. Auto sice aktuálně nepotřebuji, chci jej mít však stále k dispozici. Auto by se mělo přepnout do zpoplatněného režimu čekání. Opět tedy volám na zákaznickou linku. Chci mimo jiné vědět, zda musím za parkování platit. Stojím na modrých zónách, kde se za parkování platí. Na druhou stranu auto tam stálo už před mým vyzvednutím.
Operátorka je opět velmi příjemná. Ujišťuje mě, že i parkování na modrých zónách je v ceně jízdného, auto parkuje za mě a snaží se zjistit, proč se mně zaparkovat nepodařilo. Ptá se, co mám za telefon a zda mám aktualizovaný software. Nemám. V tom by mohl být zakopaný pes! Dozvídám se, že když zákazník nemá aktualizovaný software, mohou podobné chyby nastat. Vývojáři totiž laicky řečeno přizpůsobují aplikaci nejnovějším softwarům.

Utíkám si nainstalovat nejnovější verzi Androidu a doufám, že chyby po aktualizaci zmizí. Za chvíli se vracím. Tentokrát vezu kolegyni do Slatiny. Zatím jde všechno hladce. Možná chvíli trvá, než se člověk s aplikací naučí. Když si však chci odskočit do supermarketu pro kávu a auto zaparkovat, opět nic. Volám tedy – už naposledy – na zákaznickou linku. Navzdory tomu, že se jedná o čtvrtou operátorku v pořadí, opět situací vyřeší velmi bryskně a její hlas je vstřícný a ochotný. Tentokrát mi poradí, ať zkusím aplikaci po skončení jízdy odinstalovat a znovu nainstalovat.
Stačí pár bliknutí
Do konce jízdy už žádný další problém nenastane. Pronájem sdíleného vozu se mi podaří zdárně ukončit, přičemž za skvělou funkci považuji připomínku všeho, na co by člověk neměl zapomenout, než auto opustí. Vím, o čem mluvím. Nedávno jsem ve svém autě zapomněla před odchodem vypnout světla a výsledkem byla výměna baterky. Aplikace řidiče upozorní, že nemá zapomenout přepnout převodovku do polohy „P“, zatáhnout ruční brzdu, vypnout světla, a to včetně těch interiérových, zavřít všechny okna i dveře a nakonec? Vyfotit celé auto. Provozovatel se chce přirozeně ubezpečit, že zákazník auto odevzdává ve stavu, v jakém jej dostal. Stačí však pár bliknutí a vše je hotovo.
Auto jsem měla vypůjčené celkem 123 minut – z toho pětaosmdesát minut aktivně jezdila a osmatřicet parkovala –, ujela celkem šestnáct kilometrů a zaplatila celkem 507,4 korun. Zaparkovala jsem jej přitom na téměř stejné místo, odkud jsem ho vyzvedávala. Přestože totiž jezdit se sdíleným vozem je možné po celé České republice a částečně i do zahraničí, vracet jej lze aktuálně pouze na území Prahy, Kladna a nejnověji také v Brně.