Ukázka střetu byla současně hlavním bodem programu jedenáctého ročníku akce zvané Bučovice 1645: dobývání zámku, která se ve městě uskutečnila v pátek a sobotu.
Burácení ran z děl a mušket je ohlušující. Výstřely a křik mužů se rozléhají celými Bučovicemi. Respekt však budil již samotný průvod vojsk s bubny a prapory a ukázkou zbraní z třicetileté války. Bitevní ukázce totiž letos předcházel průvod náměstím, odkud táhla vojska podél zámku na bojiště na prostranství za autobusovým nádražím, kde se bitva odehrála. Podle Martiny Janovské z nedalekého Čerčína, která se bučovických slavností účastní každý rok, totiž organizátoři pokaždé přidají nějaký nový prvek. „Minulý rok byl součástí dějové linie i romantický vztah,“ usmívá se žena.
Se svojí dcerou tu jsou celý den, otočily se jen doma na oběd. Není to tak jejich první představení. Kulturní program v historickém duchu totiž začal už dopolední přehlídkou vojsk. Pro děti byly připravené různé hry a soutěže včetně oblíbeného historického kolotoče na ruční pohon nebo možnosti jízdy na koních. „Program se odehrával nejen na pódiu, ale částečně i na zelené louce za pomníkem na náměstí. Lákadlem byl sokolník, který se během dne se svojí ukázkou představil celkem dvakrát, přijel také žonglér a nesměli chybět ani šermíři,“ jmenuje vedoucí Kulturního a informačního centra města Bučovice Martina Hašková.
Během celého dne se tu konal také jarmark s historizujícím zbožím a řemesly. Návštěvníci tak mohli obdivovat umění kováře, košíkáře nebo dráteníka. Přadlena Katarína Gergelyová popisuje, co je náplní její práce. „Ukazuji, jak se ručně zpracovává vlna a z ní následně pletou nejrůznější výrobky jako oblečení nebo prádlo. Vlna se řadí do živočišných vláken. Běžně se setkáme s ovčí vlnou. Kromě ní můžeme mít ještě vlnu z alpaky, angorského králíka a tak dále. Vyrábíme také výrobky z rostlinných vláken. Například z konopí nebo kopřivy,“ říká žena předoucí na na kolovrátku.
Hovoří slovensky. Právě řemeslníci ze Slovenska se na bučovickém jarmarku také představili. „V uplynulých letech jsme navázali spolupráci s Trenčínským samosprávným krajem, kterou nadále udržujeme a rozvíjíme,“ uvedl za město Bučovice, které je organizátorem akce, starosta Jiří Horák.
Návštěvníci se však mohli těšit také na řemesla spojená s dobovou krmí. Ochutnat tak mohli například staročeské placky. „To je původní recept ze 14. století, kdy se pekla placka, takzvaná calta, neboť se pekla v Praze v Celetné, dříve Caletné ulici. Jednalo se o sladké pečivo středověku. Placky se dělaly pouze s medem nebo povidly, protože všelijaké marmelády, jaké známe dnes, ve středověku neuměli vyrobit. Placka se skládá z mouky, je tam žitná, pšeničná, ovesná mouka a je to kynuté kváskem, protože kvasnice tak, jak je známe dnes, také nebyly. Jediné, co bylo, byl kvásek a mouka,“ říká muž, který se představil jako caletník. Právě tak se totiž nazýval výrobce pečiva, který v době Karla IV. calty pekl.
