Ivičič informoval obyvatele o místě, které hyzdí městys, v únoru také na Facebooku, ovšem bez úspěchu. Lidé tam dál odkládají odpad a radnice je na tyto vandaly krátká. „Apel vůbec nepomohl. Každý druhý den tam naši zaměstnanci musí chodit a odpadky uklízet. Přitom je tam osm různých kontejnerů, o sto metrů dál jsou další. Jenže lidé netřídí. Háží tam všechno možné a potom jsou kontejnery pořád plné,“ popsal hlavní problém Ivičič. Městys stojí náklady na úklid zhruba pětadvacet tisíc korun.

Dlouhodobý problém s neukázněnými obyvateli mají také v Šanově na Znojemsku. „Čekal jsem, že se lidé budou chovat k životnímu prostředí citlivěji. Nechápu, proč vyhazují v lesích nebo u silnice stavební suť, pneumatiky a podobné věci. A to nemusí platit za jejich odvoz ani korunu,“ smutnil první muž obce Petr Škarek.

Lidé se podle něj učí odkládat odpad na správné místo jen pomalu, i když pokrok je znát. „Odpadu už nejsou kvanta. Největší problém je nyní se stavební sutí,“ ozřejmil starosta Šatova, který nyní společně s Velkým Karlovem a Dyjákovicemi připravuje vybudování sběrného dvoru na bývalém statku ve Velkém Karlově.

Místo kazící dlouhodobě čistotu i vzhled obce má i Rohatec na Hodonínsku. Nachází se v místní části Na Kopci. „Jeden rok se odtamtud odvezlo asi dvanáct tun odpadu, v loňském roce to bylo kolem osmi tun,“ vypočítal starosta Jarmil Adamec.

Oblast tam uklízí při každoroční dobrovolnické akci Ukliďme Česko, občas starosta využije i lidi, kteří si v obci odpracovávají trestné hodiny. Alespoň náklady na odstranění skládky jsou tedy minimální. „Je tam naprostá všehochuť. Od injekčních stříkaček, přes střešní tašky či léky. Budeme tam muset uklízet i letos. Snad naposledy,“ doufá Adamec.

NATOČIT, VYFOTIT

V Břeclavi pomáhá chytat nejenom zakladatele skládek městský kamerový systém nebo fotopasti. Daří se to střídavě. „U kamer se dá vyjádřit úspěšnost chycení pachatelů na třicet čtyřicet procent, u fotopastí je to osmdesát procent,“ upřesnil mluvčí tamních strážníků Zdeněk Novák.

Odhalený člověk může na místě dostat blokovou pokutu až pět tisíc korun. Horní hranice se zvedla předloni v říjnu. „Několik pokut už jsme takto udělili. Největší byla na místě jeden tisíc korun. Lidi, kteří se k postihu staví negativně, odpad vyhazují mimo určená místa opakovaně nebo si z pokuty nic nedělají, předáváme do správního řízení. Tam jsou pak pokuty v řádu desítek tisíc korun,“ přiblížil Novák.

Mladý Břeclavan Jaroslav Válka si myslí, že by za zakládání černých skládek měly být tresty ještě přísnější. „Aby lidi odradily od jejich zakládání a vyplatilo se jim odpad odvézt na normální skládku či do sběrného dvora,“ má jasno skaut a milovník přírody.

Náklady na odklizení skládek Břeclav neeviduje. Ve Znojmě představovaly v loňském roce asi sto patnáct tisíc korun. „Někdy se jedná třeba jen o drobnosti. Například o jednu sedačku pod mostem, dva pytle ve strouze a podobně,“ zmínila znojemská mluvčí Zuzana Pastrňáková.

Příklady černých skládek v příhraničí:Břeclavsko:
● Drnholec; u kontejnerů u bytových domů v Hrušovanské ulici; jde o zbytky jídla či plasty
Hodonínsko:
● Rohatec; v místní části Na Kopci; jde o léky, střešní tašky, injekční stříkačky
Znojemsko:
● Šanov; u silnice vedoucí z obce směrem na Velký Karlov; jde o stavební suť, pneumatiky a jiné