Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Chroustí rok: lesníci mají strach z ponrav

Jižní Morava - Procházka Mikulovem na Břeclavsku nabídla v uplynulých dnech neobvyklou podívanou. Na chodnících ležely desítky mrtvých chroustů. „A ještě víc těchto brouků lezlo po stromech a v podrostu," potvrdil zoolog ze Správy chráněné krajinné oblasti Pálava Pavel Dedek. Letos odborníci hovoří o takzvaném chroustím roku, kdy se tento hmyz přemnožil.

12.6.2017
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: archiv

Chroust podle Dedka člověku neublíží, může ale značně škodit na zahradě i poli ožíráním listů plodin i stromů. Jeho vývoj trvá tři nebo čtyři roky, ale spoušť mohou nadělat i jeho ponravy v posledním vývojovém stadiu.

Vrásky nyní přidělává hlavně lesníkům na Hodonínsku, a to konkrétně chroust maďalový. „Převážnou část minulého roku byla ponrava ještě v prvním stadiu a škody byly pouze na několika místech. Nyní ve druhém už významně škodí na mladých lesních porostech. Větší dopady očekáváme od léta," upozornila mluvčí státního podniku Lesy České republiky Eva Jouklová.

Odhad rozsahu škod podle ní zatím není možný, lesníci nemají celkový přehled o místech, kde samičky kladly potomstvo.

Na Hodonínsku už mají s chrousty nepříjemné zkušenosti. Od roku 2011 způsobili podle Jouklové ve Bzenecké doubravě přímé škody ve výši patnácti mi-lionů korun. „Chrousti se rojili hojně například v roce 2015. Nadělali spoušť na listnatých stromech. Tím se oslabily a musely nahradit listy, což snížilo přírůstek dřeva. Dřeviny jsou navíc nyní náchylnější k zhoubnému vlivu ostatních škodlivých činitelů sucha, václavky, kůrovce," vyjmenovala mluvčí.

Polévka a poleva z brouků• Chroust obecný je velký brouk dosahující délky až tři centimetry.
• Typické je pro něj hnědé zbarvení, výrazná tykadla a zlaté chloupky pod krovkami. Vývoj do dospělosti trvá čtyři roky.
• Při přemnožení může tento hmyz škodit na polích a v zahradách.
• Vyskytuje se především v Evropě.
• V polovině 20. století tento druh intenzivní používání pesticidů téměř vyhubilo. Od 80. a 90. let minulého století se začíná do naší krajiny zase vracet.
• Dřív běžně sloužil jako potrava pro hospodářská zvířata, a dokonce se objevoval i v jídelníčku obyvatel Čech, Německa a Francie. Lidé jedli chrousty v polévce, dušené, v cukrové polevě nebo jako přísadu v palačinkách.

Brouci se ve velkém počtu objevovali hlavně v minulosti. Na konci předminulého století jejich sbírání v českých zemích dokonce přikazoval zákon. V literatuře se uvádí, že například v roce 1909 jich lidé nasbírali čtyřicet tisíc litrů. Chrousty tehdy krmili i dobytek. „V posledních desetiletích je tohoto hmyzu opět víc a v některých oblastech napáchal během té doby i značné škody. Například na porostech mladé vinné révy v okolí Mikulova a Klentnice na Břeclavsku. Letos se hodně objevil i v okolí Valtic," upřesnil odborník František Muška, který se mimo jiné zabývá problematikou ochrany rostlin v ekologickém zemědělství.

Pěstitelé by podle Mušky měli před založením sadu nebo vinice zjistit, kolik ponrav mají na připraveném pozemku a v jakém jsou vývojovém stadiu. Chrousty pak dokáže spolehlivě zlikvidovat pouze letecký postřik. Ten však od roku 2009 evropská vyhláška zakazuje. „V případě chrousta obecného je povolené použít registrovaný insekticid pouze na larvy, a to jen pro oblast omezenou na lesní dřeviny, například při výsadbě. Na brouky potom nelze použít žádný," upozornila mluvčí ministerstva zemědělství Markéta Ježková.

Při přemnožení brouků v zahradách doporučují odborníci zkypřit některá místa a odstranit larvy brouků pouze mechanicky.

ZOOLOG PAVEL DEDEK O CHROUSTECH ŘÍKÁ:

Krmili jimi prasata

Břeclavsko - Chrousta vnímali dřív lidé jako běžnou součást přírody. Dnes ho podle zoologa Pavla Dedka chápou výhradně jako škůdce. „Před desítkami let naši předci věděli, kdy přijde chroustí rok, a dokázali se na něj připravit. Hospodáři používali larvy chrousta například jako krmivo pro prasata. Nyní se vrací zbytečné volání po hubení těchto zvířat," říká Dedek.

Kdy se chrousti ve větším počtu začali vracet?
Chrousti obecní z mnoha oblastí téměř vymizeli už v šedesátých letech dvacátého století. Ve větších počtech se začali objevovat v devadesátých letech. Chroust maďalový nevymizel, jen se podstatně snížily jeho počty.

Na které druhy chroustů můžeme u nás narazit?
Kromě maďalového a obecného i na vzácného chrousta opýřeného.

Kde se hlavně vyskytují?
Chroust maďalový dává přednost lesům, obecný je méně vybíravý a vyskytuje se ve světlých lesích, na zahradách i na polích.

Autor: Aneta Beránková

12.6.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Venuše z Pavlova.

V Archeoparku Pavlov vystaví originální venuši. Sošku starou téměř 30 tisíc let

Lídryně Starostů a nezávislých Jana Krutáková.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídryně Starostů a nezávislých Jany Krutákové

Turisty přiláká na Znojemsko nová společnost. Nyní čeká na krajský certifikát

Jižní Morava – Lákat turisty na Znojemsko, aby v kraji mezi vranovským zámkem, Národním parkem Podyjí a šatovskými sklípky strávili třeba týden. To je úkol nové destinační společnosti. První nedávno získala krajskou certifikaci na Hodonínsku. Na Břeclavsku trvá pat mezi Lednicí a Mikulovem.

VOLEBNÍ ONLINE: Ptejte se lídra Strany zelených Michala Berga

Jižní Morava /VOLEBNÍ ONLINE ROZHOVOR/ - Michal Berg je lídrem jihomoravské kandidátky Strany zelených pro volby do poslanecké sněmovny. Ve středu od 10 do 11 hodin odpoví na dotazy čtenářů na www.brnenskydenik.cz.

Střelci samotáři přitahují osobní obranu, pro svůj tým jsou droga

Jižní Morava – Když vypadnou ze sestavy, rapidně se snižuje šance na bodový zisk. Neexistuje totiž nikdo, kdo by je zastoupil, pro tým jsou jako droga. Existují fotbalisté, kteří jsou schopní dlouhodobě střílet víc než polovinu branek mužstva. Pokud vezmeme útočníky s aspoň sedmi góly, jsou tací hráči v jihomoravských krajských soutěžích tři – Milan Klimeš ze Slatiny, Štefan Czucz ze Šatova a Michal Smetana z Tuřan.

Cena povinného ručení plíživě stoupá. Pojišťovny na něm tratí

Povinné ručení by mělo podražit. Důvod je prostý, už delší dobu nevydělává a pojišťovny na něm navíc tratí. Kdo zdražení pocítí nejvíce a kdy k němu vlastně dojde, vysvětluje Zbyněk Kuběj, analytik neživotního pojištění Partners.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení