Za čtyři roky pořídila krajská záchranka 103 defibrilátorů a rozmístila je na přístupných místech. Ze začátku šlo přitom o jednotlivé kusy především v Brně.

Loni přístroje pomohly zhruba ve čtyřech stech případů. „Lidé je využívají, pokud má pacient náhlou zástavu srdce. Potřeba jsou hlavně tam, kde máme dojezdovou vzdálenost patnáct až dvacet minut. Pokud má totiž pacient zástavu, potřebuje pomoc do pěti minut," sdělila mluvčí jihomoravských záchranářů Barbora Zuchová.

Přístroje záchranka umísťuje také na místa, kde je obvyklá více než jedna zástava srdce na tisíc obyvatel za rok. Tedy většinou na náměstích či v obchodních centrech.

Denně využívají defibrilátory policisté a hasiči. „Rozdáme jim jich dalších třicet," podotkla mluvčí.

Polovina lidí po zástavě srdce zemře a z těch, kteří přežijí, se asi jen desetina vrátí do života bez komplikací. Srdečních onemocnění sice ubývá, nemoci oběhové soustavy však převažují ve statistikách úmrtnosti. Jen v Brně jde skoro o polovinu lidí, kteří mezi lety 2010 až 2014 zemřeli. Zástavu srdce nepřežil třeba otec Terezy Bartošové. „Bylo mu jen padesát let. V rodině to nikdo nečekal," řekla.

Po pěti minutách bez resuscitace začínají odumírat mozkové buňky a hrozí trvalé následky. „Použitím defibrilátoru se extrémně zvyšuje šance na přežití. Resuscitace je velmi náročná. I profesionální záchranář by měl být po dvou minutách vystřídaný. Je to doslova boj o každou minutu," zdůraznila Zuchová.

Fakultní nemocnice Brno v současnosti sleduje asi čtyři sta pacientů s chronickým srdečním selháním. S akutním selháním každoročně přijme přibližně čtyři sta až pět set lidí. Nemoc se lidem nevyhýbá v žádném věku, rozhoduje zdravý životní styl a pohyb. „S věkem srdečních selhání přibývá a nejčastější je ve skupině nad pětasedmdesát let. U mladších lidí se vyskytuje po prodělaných zánětech srdečního svalu, při nadměrném užívání alkoholu či drog nebo u těhotných," uvedl přednosta Interní kardiologické kliniky Jindřich Špinar.