Impozantní hrad stojící na okraji Brna ji zcela zastiňuje. Přesto nedaleká kaple možná ukrývá jedno tajemství. Reliéf vyobrazující velké písmeno M a lidskou tvář na venkovní zdi nevelké stavby je dobře patrný už z příjezdové cesty. Podle některých pramenů by mohlo jít o kryptogram upáleného posledního velmistra templářského řádu Jakuba de Molay. Jaká je pravda?

„Pravda je jiná, písmeno M symbolizuje Pannu Marii, po které je kaple pojmenovaná. A tvář má vyobrazovat donátora, který na stavbu významně přispěl,” přibližuje oficiální verzi průvodce Kryštof Kudláček.

Velmistr a další templáři se ale podle legend na Veveří údajně scházeli. De Molay měl dokonce nechat v podzemí vybudovat tajné místnosti, kde ukryl velkou část majetku templářských rytířů. Udělal to, protože tušil, že francouzský král chce řád zničit. Krátce potom de Molay skončil na hranici, kde byl upálený za kacířství. Součástí ukrytého bohatství mělo být mimo jiné dvanáct stříbrných soch apoštolů a socha Ježíše Krista odlitá z ryzího zlata.

Výmysl o templářích

Legenda o templářích na Veveří je mezi návštěvníky památky rozšířená. „O třinácti sochách v podzemí jsem slyšela. Nevím, jestli tam opravdu někde jsou, ale na pověstech většinou bývá trochu pravdy,” myslí si Kateřina Kinclová, která se do hradu přišla podívat už poněkolikáté.

close Zajímají vás další díly unikátního seriálu Příběhy opuštěných budov? Klikněte na obrázek. info Zdroj: Deník zoom_in Zajímají vás další díly unikátního seriálu Příběhy opuštěných budov? Klikněte na obrázek. Jan Libor z Historického ústavu brněnské Masarykovi univerzity však namítá, že legenda o sochách je hloupost. „Pověsti o templářském pokladu jsou výmysl z osmnáctého století. Od té doby žijí svým vlastním životem, hledači pokladů, senzací a mystiky se k tomu pořád vracejí. Není v tom ani zrnko reality. Templářům hrad Veveří nikdy nepatřil,” říká historik.

To potvrzuje i kastelánka Lenka Uedlová. „Tajné chodby hledá někdo, kdo je ochotný uvěřit naprostým nesmyslům, neustále. Bohužel se to ve většině případů neobejde bez poškození nejen hradu, ale i okolí,“ popisuje kastelánka neblahé následky návštěv hledačů pokladů.

Natočte nebo vyfoťte nám svoje nejoblíbenější tajemné místo, opuštěnou budovu a připojte k ní svůj příběh. Třeba ve stylu: Vždy jsem se tam bál. Ale díky Deníku jsem sebral odvahu a podíval se tam… Vše nám pak pošlete přes naši aplikaci Čtenář reportér.

Hrad stojí na vyvýšenině u Brněnské přehrady. A skutečně působí jako stavba z nejslavnější éry templářů, ačkoliv byl postavený ještě dříve. Historie Veveří sahá až do dvanáctého století. Ve čtrnáctém století si hrad vybral za jedno ze svých sídel Jan Jindřich Lucemburský s myšlenkou, že bude na Moravě stejně významný jako Karlštejn v Čechách. V té době zažila rezidence největší slávu. Uvnitř není nouze o středověkou symboliku. Návštěvníky, kterých jen loni dorazilo přes devadesát tisíc, láká například kopie slavného obrazu Madona z Veveří. Původní středověká malba byla vystavená právě v nedaleké kapli se záhadným reliéfem.

Hrad Veveří

Kde: Památka stojí asi dvanáct kilometrů severozápadně od centra Brna

GPS lokace: 49.25679442753882, 16.461753402903298

Kdy a kým byl postaven: Byl vybudován ve druhé polovině dvanáctého století moravskými markrabaty, kterým sloužil jako lovecký zámek.

Kdy zažil největší slávu? Největší slávu zažil ve čtrnáctém století, kdy ho vlastnil Jan Jindřich Lucemburský. Ten Veveří rozšířil a udělal z něj jedno ze svých sídel.

Od kdy a proč chátrá? Hrad má dlouhou historii zanedbávání a nekvalitních rekonstrukcí. Po roce 1989 byl více než deset let prakticky opuštěný. Teprve posledních dvacet let se dočkal alespoň částečných oprav. Část budov hradního komplexu má novou omítku, hlavní věž opravenou střechu. Některé další části hradu však jsou však na pohled zanedbané a místy se rozpadají. Aktuálně jsou dokončené projekty na obnovu budovy Jižní brány a Skleníkové terasy včetně oranžerie s tím, že peníze na obnovu má zajistit dotace z evropských fondů.

MAREK BERČÍK