Bývalí ředitelé zkreslovali výsledky, aby dluh nemocnice vypadal nižší. Na takové zjištění přišel při rozboru ekonomické situace nový ředitel úrazové nemocnice Zdeněk Buštík, který nastoupil prvního prosince. Předchozí ředitelé ale tvrdí, že za dluhy nemohou. „Měli jsme zálohový systém placení, některé položky se vyplácejí se zpožděním až tři čtvrtě roku. Podle toho, co vím, zahrnul Buštík v analýze i položky roku 2012 nebo 2013," popsal bývalý ředitel nemocnice Karel Doležal. Ten zařízení vedl posledních šest let.

Výsledek analýzy nechápe. „Nemocnici jsem předal ve výborné kondici. Na pochybení loni nepřišly ani dvě analytické skupiny, které hospodaření kontrolovaly," zdůraznil. Dodal, že za nárůst dluhu podle něj může zavedení úhradové vyhlášky.

Podle Buštíka je však hospodaření zařízení v hodně špatném stavu. „Za rok 2015 vykážeme ztrátu osmačtyřicet milionů korun. V ní jsou již zahrnuté příspěvky od zřizovatele a nekrytý investiční fond. V listopadu 2015 byla ale v účetnictví ještě vedená dohadná položka ve výši čtyřiatřiceti milionů korun. Pokud by zůstala v účetnictví, ztráta za rok 2015 by byla o tuto položku nižší stejně jako by nižší vypadal i dluh," popsal.

Takzvaná dohadná položka zahrnovala peníze, které nemocnice požaduje po pojišťovnách. Buštík je ovšem přesvědčený, že nemůže čekat, že ji pojišťovny proplatí.

Brněnský radní pro zdravotnictví Daniel Rychnovský si nemyslí, že Doležal s fakty manipuloval schválně. „Za takové hospodaření je těžké někoho kárat. Měl představu, kolik od pojišťoven dostane a dostal méně. Mohl být jen v odhadech střízlivější," řekl.

Nemocnice je podle něj v mínusu už jen kvůli tomu, že je ztrátová chirurgie. „Z úrazovky nikdy nebude zisková nemocnice. Důležité je ale ještě zjistit, jestli tam vykazují výkony. Stejná nemocnice může mít rozpočet v pořádku právě kvůli správnému vykazování výkonů," uvedl.

S tím nesouhlasí Petr Svoboda, který nemocnici vedl ještě před Doležalem. „Úhradové vyhlášky jsou poslední dva roky nastavené pro nemocnice dobře. Je ale nutné jednat s pojišťovnami o úhradách a starat se o chod zařízení. Ne jen stavět," podotkl Svoboda, který nyní působí jako náměstek nemocnice v Kyjově na Hodonínsku.

Hospodaření prý za něj bylo přebytkové. „Vyplácel se třináctý a čtrnáctý plat a dluhy nebyly. Na účtu jsem zanechal přes padesát milionů korun. Všechny smlouvy s pojišťovnami byly lukrativní," vypočítal Svoboda. Kam se ušetřené peníze poděly, nechápe.

Dostat hospodaření nemocnice zpět do černých čísel bude podle Buštíka těžké. „Chceme jednat s pojišťovnami o navýšení úhrad. V tomto měsíci zahajujeme audit vykazování zdravotní péče s cílem prodat vše co vyrobíme. Ve spolupráci s městem taky připravujeme spuštění analýzy produkce," nastínil.

Analýza podle náměstka Matěje Hollana ukáže, jaké pacienty nemocnice léčí, s jakými náklady či jaká je úhrada z pojištění. Porovná zařízení s ostatními nemocnicemi. „Přesto je nereálné, aby se nemocnice dostala ze zadlužení v nejbližších letech. Jestli však vedení prokáže, že přijalo potřebná opatření k nápravě, budeme ho dotovat," slíbil.

Doplnil, že pokud bude zařízení propouštět, půjde o jednotlivce.V úvahu podle něj připadá i navázání úzké spolupráce v chirurgických oborech s ostatními nemocnicemi.