Nasypou je do kanalizační sítě, do děr na veřejných prostranstvích a stezkách. Dále se zaměří na místa u bytových domů v oblasti kanalizačních a teplovodních přípojek. Nevynechají ani okolí výměníkových stanic. „Druhá etapa deratizace bývá tradičně na podzim. Ročně za ni město zaplatí osmdesát tisíc korun,“ uvedla blanenská úřednice Helena Francová.

Dodala, že pokud nebudou lidé vyhazovat zbytky jídla do popelnic, výsledný efekt hubení hlodavců bude vyšší. „Dále je nutné, aby firmy, které mají mezi odpadky potraviny, provedly deratizaci svých areálů,“ poznamenala Francová s tím, že lokalitu s masovým výskytem hlodavců úředníci v Blansku v současnosti neevidují.

Sto tisíc korun ročně stojí deratizace vyškovskou městskou kasu. „Dřív to bylo o několik desítek tisíc víc, ale město se zbavilo řady svých budov. Deratizaci necháme dělat ve dvou vlnách na jaře a na podzim a je účinná. S přemnoženými hlodavci problémy zatím nemáme. Jedná se spíš o lokální výskyt,“ řekl vyškovský úředník Jiří Kutálek.

Úředníci zdůraznili, že hubící návnady nejsou nikdy položeny na volně přístupných místech a prostranstvích. Přesto se mají mít majitelů psů a koček na pozoru, aby nedošlo k vyhrabávání nástrah. Stejně jako rodiče malých dětí. „V případě náhodného požití nástrah jak člověkem, tak i zvířetem, vyhledejte lékařskou nebo veterinární pomoc a podávejte vitamín K1. Přípravek Kanavit,“ stojí v oznámení na webu Blanska.