Hevlín nemá dodnes ochranu před povodní. Proč? Kvůli odporu zemědělců

Přírodní val, který před dvaceti lety místní před záplavou zachránil, v délce čtyř kilometrů, chtěli představitelé radnice zpevnit kamenným jádrem. Za dvacet let už totiž zemina, která ho tvoří, snížila jeho výšku. „Za dokumentaci jsme už zaplatili asi čtyři a půl milionu korun, naplánované jsme měli i čtyři větrolamy. Zatím je ale Hevlín stále nechráněný a pojišťovny ho evidují jako rizikovou oblast. V důsledku toho místní platí vyšší pojistky nemovitostí a mají omezené možnosti výstavby nových domů,“ upozornil Čaj.

Podle starosty Antonína Pichaniče je možným řešením takzvaná částečná pozemková úprava. „Zkusíme to znovu, zrovna v pondělí máme jednání na krajském úřadě, s nímž bychom mohli směnit pozemky. Jistá naděje tu je, bude to trvat ale nejméně další čtyři roky a stát další peníze,“ poukázal Pichanič.

Projekt na vybudování hráze několikrát přepracovávali i v Jevišovce na Břeclavsku. Nebezpečí tam pro místní představuje voda ze stejnojmenné říčky, jíž se při povodních vrací velká voda z řeky Dyje. Také tam zažili před dvaceti lety evakuaci obyvatel. „Projekt leží v šuplíku, protože se ho u správců povodí nakonec nepodařilo po mnoha letech jednání prosadit. Ekonomické náklady na vybudování protipovodňových opatření ve výši víc než osmnácti milionů korun podle odborníků neodpovídají případným škodám,“ posteskla si starostka Jevišovky Božena Bošiaková.

20 let od ničivých povodní.Zdroj: Deník/Jan Lakomý

Ocenila ale opravu stávajících hrází poničených od bobra. Částečně velkou vodu pojmou u Jevišovky jen mokřady v takzvané Vrbovně, které tam místní vybudovali sami.

Podle Povodí Moravy byla od povodní z roku 1997 na území Jihomoravského kraje a Vysočiny uskutečněna řada rozsáhlých protipovodňových opatření. „Mezi nejvýznamnější patří realizace protipovodňové ochrany Třebíče, Svitav, Břeclavi, Židlochovic či Pohořelic. Na Znojemsku byly provedeny stavební úpravy na kanalizaci v ulicích Melkusova a Krapkova přímo ve Znojmě a rekonstrukce hrází vodních děl Vranov a Znojmo,“ vyjmenoval generální ředitel Povodí Moravy Václav Gargulák.

Auto u Kašence nedalo přednost motorkáři. Letěl pro něj vrtulník

Stavidlem hrázové propusti je chráněná obec Novosedly na Břeclavsku, již po povodních v roce 2002 vybudovali vodohospodáři. Velkou vodu tam pojme i šest hektarů nově vybudovaných mokřadů u Baštýnského potoka s tisícovkou stromů, jenž mají vytvořit nový lužní les.

V současnosti uskutečňují vodohospodáři další etapu protipovodňových opatření v Břeclavi a také v Brně. „Do roku 2018 investoval stát do protipovodňových staveb prostřednictvím Povodí Moravy 4,7 miliardy korun. K tomu je třeba připočíst další 1,1 miliardy, která je rozplánována na výstavbu protipovodňových opatření v rámci probíhající čtvrté etapy dotačního programu Podpora prevence před povodněmi z ministerstva zemědělství,“ vypočítal Gargulák.

Správci toků budují i takzvaná přírodě blízká protipovodňová opatření. Kromě zmíněného Balštýnského potoka u Novosedel mezi ně patří revitalizace Trkmanky u Velkých Pavlovic, Knínického potoka na Brněnsku či napojení odstavených ramen Dyje.

Školní pomůcky? Vyjdou na tisíce. Rodiče na Znojemsku řeší, co a za kolik koupí

Rekonstrukcemi prošla také vodní díla Mostiště na Vysočině, Vranov na Znojemsku, Opatovice na Brněnsku a Boskovice na Blanensku. V současnosti probíhá rekonstrukce na nádrži Letovice.

Stoprocentní ochrana před povodněmi ale podle šéfa vodohospodářů neexistuje. „Hrozba povodní je aktuální i v době sucha. Dle předpovědí klimatologů se s oběma extrémy budeme do budoucna setkávat v četnější míře. Je proto potřeba nad výstavbou protipovodňových opatření uvažovat komplexně,“ dodal Václav Gargulák.