Ne každá obec svého kronikáře má. Dlouhá léta chyběl například v Sudicích na Blanensku. Dění tam nikdo nezaznamenával v letech 1998 až 2010. Pak se práce ujala starostka Olga Dočkalová. „Nikdo to nechce dělat. Píšu taky obecní zpravodaj, takže to pak jednou ročně dávám dohromady. Všechno si průběžně zaznamenávám do diáře a shromažďuji fotky. Ačkoli máme jen necelých pět set obyvatel, zabere mi to poměrně hodně času," poznamenala starostka.

VĚTŠINOU RUČNĚ

Většina obcí a měst svou zákonnou povinnost dodržuje. Například na Vyškovsku vedou kroniky přibližně čtyři pětiny obcí. „Už ale neplatí, že ji píšou jen bývalí učitelé se vztahem k psaní a historii, jak to bylo třeba ještě v devadesátých letech minulého století. V nynější době převažuje spíše to, že kronikář je patriot a má zájem o historii i současnost obce," uvedl ředitel státního okresního archivu pro oblast Vyškovska Karel Mlateček. Díky nadšencům je většina kronik v regionu stále psaná ručně. V elektronické formě vedou záznamy spíše mladší lidé.

Pro práci kronikáře je důležité nadšení a zájem o současné dění v obci. „Další předpoklad je dostatek volného času. S kolegy si často říkáme, že kronikaříme čtyřiadvacet hodin denně. Dále jsou důležité komunikační a spíše manažerské schopnosti, protože sestavení zápisu do kroniky není v současné době jednoduchá záležitost," vysvětlil šéfredaktor zpravodaje Kroniky a kronikáři Tomáš Hromádka.

Důležitou součástí kronik bývají také údaje o narozených a zemřelých. Kvůli ochraně osobních údajů s tím však mívají kronikáři problém. „Není možné je zapsat bez toho, aniž by o tom lidé z rodiny věděli. To je aktuálně naše největší kronikářské trápení, protože kvůli současnému zákonu na ochranu osobních údajů jsou kroniky často ochuzené o cenné údaje. Platí ale některé výjimky, třeba u veřejně známých lidí," dodal Hromádka.

Pro zvětšení klikněte na obrázek

Obecní kroniky.

NÁHRADA JE ZPRAVODAJ

Ve větších městech funkci kronik částečně plní zpravodaje. „Například v Brně, které je velmi anonymní, zpravodaje prostě patří k chodu městské části. Ne všechny tam kroniky mají. Je to dané i množstvím informací. V malých obcích to jeden člověk zvládne zaznamenat, ve velkých městech už tolik ne," vysvětlil archivář Libor Blažek z Archivu města Brna.

Organizace, která by všechny kronikáře sdružovala, neexistuje. Ti však mnohdy potřebují poradit, jak záznamy vést. Školení proto pro ně pořádá zpravodaj Kroniky a kronikáři nebo Moravský zemský archiv.