A právě bedly mohou být podle botanika Radomíra Němce zrádné. „Kromě bedly vysoké, která má dužninu světlé barvy, se setkáváme i s druhy bedel, jejichž dužnina mění na řezu barvu do oranžova až červena. Známá je například bedla červenající, kterou najdeme spíše v lese. Ta je jedlá,“ připomněl Němec.

Zároveň varoval, že je právě období, kdy roste jiná mohutná bedla s rezavějící dužninou. Jedná se o bedlu zahradní. Roste na loukách, v parcích nebo zahradách. „Může způsobit nepříjemné zažívací potíže. Nápadné je, že tyto bedly rostou ve větších skupinách až trsech,“ vysvětlil Němec.

Potíže se zažíváním může způsobit také bedla zardělá nebo šedohnědá, jak upozornil vedoucí mykologické poradny Moravského zemského muzea v Brně Vladimír Antonín. „Pokud si lidé nejsou jistí, neměli by neznámé houby sbírat. A jestliže už si je z lesa donesou domů, neměli by je jíst bez předchozí konzultace s odborníkem,“ připomněl Antonín.

Letošní sezona houbařům dosud příliš nepřála, po slibné zimě se sněhem a relativně dobrém houbařském jarním období, kdy se daly najít třeba čirůvky májovky nebo smrže, krajina vyschla. „Přes léto se houby opravdu musely hledat a ani ve vyhlášených oblastech toho moc nerostlo. Tu a tam se objevil na stromech rostoucí sírovec žlutooranžový, choroš šupinovitý nebo nějaké méně náročné druhy v okolí vodních toků a nádrží. Zlomilo se to až s vydatnými dešti na konci léta," připomněl Němec.

Hřiby rostou podle mykologů zejména na Vysočině, na jihu Moravy lidé donášejí z lesů spíše bedly. Hřibovité houby lze však najít i na Znojemsku. „V bezprostředním okolí Znojma a v parcích můžeme najít klouzky. Pod osikami na vlhčích místech právě rostou křemenáče osikové nebo kozáky šedohnědé. Na Vranovsku a Bojanovicku rostou suchohřiby a dají se najít už i hřiby smrkové, které teď běžně rostou v jižních Čechách a na Jihlavsku," vyjmenoval botanik Němec.

OTRAVA Z HUB? ROČNĚ JEN PÁR PŘÍPADŮ

Z tisíců druhů hub je jedlých asi tisíc. Asi sto padesát druhů hub je jedovatých, jen několik z nich je ale životu nebezpečných. Kolik lidí se v Jihomoravském kraji otrávilo houbami, je těžké zjistit. Žádná evidence neexistuje. Podle jihomoravských záchranářů se jedná pouze o jednotlivé případy ročně.

Mezi jedovaté houby, které houbaři snadno zaměňují za jedlé, patří muchomůrka zelená, muchomůrka tygrovaná nebo ryzec kravský.