Střecha v plamenech, k obloze stoupají kotouče dýmu a k branám známého moravského hradu přijíždí jedno hasičské auto za druhým. Ve středu uplynulo přesně deset let od velkého požáru, který na Pernštejně poničil střechu sýpky a čtvrtou bránu. Teď už jej na hradě připomíná jen výstava fotografií.

Podle Petra Kroupy z Národního památkového ústavu požár hradu svým způsobem pomohl. „Neopravili jsme jen poškozené části, rovnou jsme se pustili do kompletní úpravy. Dalo by se říct, že právě díky požáru teď máme nový výstavní a přednáškový sál," prohlásil Kroupa.

Zdůraznil, že při opravách se snažili zachovat památkovou hodnotu hradu. „Sýpku jsme obnovili v původním gotickém slohu. Myslím, že hrad je teď stejně krásný jako před pěti sty lety," dodal památkář.

Třiatřicet hodin

Jako na jeden z nejrozsáhlejších a taky nejnáročnějších zásahů vzpomínají na požár z 15. dubna 2005 hasiči z jižní Moravy i Vysočiny. „Už od šesti hodin ráno s plameny bojovalo přes sto profesionálů i dobrovolníků. Všechno uhasili až za třiatřicet hodin," poznamenal mluvčí jihomoravských hasičů Jaroslav Mikoška.

Hasičům se tehdy podařilo zabránit rozšíření požáru, ale v budově sýpky, která sloužila jako depozitář, se propadla dřevěná střecha. „Shořelo tam přes sedm set kusů mobiliáře, hlavně nábytek a obrazy. To nejcennější jsme ale naštěstí vystavovali na prohlídkové trase. Tuto část hradu oheň nepoškodil," popsal tamní kastelán Zdeněk Škrabal. Zničené bylo podle něho celé horní patro sýpky.

Přesnou příčinu vzniku požáru se dodnes nepodařilo zjistit. Nejpravděpodobnější je samovznícení nátěrových hmot. „Dělníci zrovna lakovali a brousili dřevěné podlahy. Lak pravděpodobně zatekl do vrstvy prachu a obilných plev pod podlahou horního patra," vysvětlil Mikoška.

Obnova hradu stála téměř šedesát milionů korun. „Sešlo se hodně peněz od lidí, kteří přispívali do veřejné sbírky. Myslím, že díky tomu opravy hodně podpořil i stát," řekl Kroupa.

Opravy proto postupovaly rychle. „Do sýpky jsme dali nové trámy a po třech letech jsme tam vystavěli sál. Po pěti letech už nebylo poznat, že tam někdy hořelo," podotkl Škrabal.

Sál sýpky nyní slouží hlavně k výstavám. Od května si v něm lidé například prohlédnou historické zbraně a zbroje. Do sýpky má od rekonstrukce přístup každý návštěvník, který si zaplatí některou ze čtyř prohlídkových tras na hradě.

Mají suchovod

Oceňuje to i Šárka Matušková z Bystřice nad Pernštejnem, která chodí s rodinou na hrad každé léto na rytířské slavnosti. „Jsem ráda, že se sýpka, kde byl dřív depozitář, otevřela lidem. Jsou tam zajímavé tvořivé dílny. A když je venku zima nebo prší, je příjemné, když se člověk může uvnitř schovat," prohlásila Matušková.

Kvůli zkušenosti s požárem na hradě vytvořili rovněž nový systém na dodávku vody. „V případě potřeby máme k dispozici takzvaný suchovod. Tvoří jej trubky s vodou z cisterny, která je vyhloubená ve skále pod hradem. Na třetím a pátém nádvoří se na něj dají napojit hadice," objasnil Škrabal. Zařízení zatím ještě nepoužili, ale každý rok je kontrolují.

Při dubnovém velkém požáru před deseti lety byl totiž největší problém právě s dodávkou vody. „Přiváželi jsme ji z kilometru vzdálené obce Pernštejn a kyvadlově automobilovými cisternami z rybníka ve tři kilometry vzdálené Nedvědici," uvedl Mikoška.

KLÁRA ČÁPOVÁ
MARTINA PAVELKOVÁ