Na problém s odvodněním hrací plochy upozornil Deník Rovnost již na konci dubna. Po čtvrtečním deštivém dni se situace s vodou na trávníku opakovala. „Zde se hrát fotbal zkrátka nedá. Tento stav je z našeho pohledu neakceptovatelný. Fotbalový klub hřiště v takovém stavu do užívání rozhodně nepřevezme! Jediné možné řešení je opět plochu kompletně vyměnit a použít kvalitní materiály a technologie,“ okomentoval přímo na místě předseda hustopečského fotbalového klubu Jaroslav Šebesta.

Těžkostem s odvodněním plochy podle něj zhotovitel mohl poměrně snadno předejít. „Drenážní a následně vegetační vrstvu navezl subdodavatel hrací plochy už na podzim. Na náklady fotbalového klubu jsme si nechali udělat nezávislý kontrolní rozbor vegetační vrstvy, který prokázal, že je nevhodná, což dodavatel původně odmítal. Ovšem při prosincových a lednových deštích na hřišti stála voda. Následně zhotovitel chybu uznal a jarní práce na stadionu začaly odstraněním vegetační vrstvy navezené na podzim,“ popsal Šebesta.

Tím se ale problém nevyřešil. „Firma zasela trávu do nové neupravené plochy, která vykazovala a stále vykazuje velké známky nepropustnosti, i přesto, že na kontrolních dnech deklarovala profrézování vrstvy, čímž by se vrstva provzdušnila a zhutnění by se odstranilo po celé délce travnaté plochy,“ pokračoval předseda klubu.

Firma se místo toho rozhodla pro následnou aerifikaci, tedy provzdušnění již hotového trávníku jeho propícháváním a dodatečným zapískováním. „Nevidím v tom žádný problém, zkrátka se rozhodli pouze pro jinou variantu provzdušnění. Buď se to podaří, nebo ne. Pokud firma požadované parametry nesplní, dílo nepřevezmeme. Upřímně nevěřím, že by šli sami vědomě do rizika. Pokud by se nepodařilo trávník odvodnit, nikdo by jim vícenáklady neuhradil. Věřím tedy, že to bude v pořádku,“ ubezpečil místostarosta města Bořivoj Švásta.

 

Podle fotbalistů je zakopaný pes v penězích. „Zatím sice ještě nemáme hotový rozbor druhé vrstvy, ale při sníženém budgetu nemůžete očekávat špičkový materiál. Když na podzim firma pracovala na atletickém oválu, ukázalo se při deštích, že kvůli velkému podmáčení plochy pod atletickým oválem není možné  položit asfalt. Dráhu proto museli provápnit, což s sebou neslo náklady navíc. Po původně dohodnutém subdodavateli travnaté plochy proto poté zhotovitel požadoval slevu. Ten ji ale odmítl, protože by za snížený rozpočet nemohl zaručit kvalitní provedení díla a z projektu vycouval. A tím začaly potíže s hrací plochou na fotbal,“ přiblížil Šebesta.

 

ROZHOVOR S PŘEDSEDOU FOTBALOVÉHO KLUBU JAROSLAVEM ŠEBESTOU

Předseda hustopečského fotbalového klubu Jaroslav Šebesta odpovídal Deníku Rovnost v exkluzivním rozhovoru na otázky týkající se problémů s odvodněním hrací plochy nově vznikajícího městského stadionu.

Zmínil jste, že fotbalisté doporučovali jako dodavatele travnaté plochy jinou firmu. Proč?

Ano. Rekonstrukci celého městského stadionu získala firma, která se specializuje na atletické dráhy a sektory. A je v tom skutečně skvělá. Nicméně z referenčních projektů jsme měli zprávy, že fotbalová část bývá podfinancovaná. Loni v květnu jsme proto oficiální cestou informovali radu města. Odpovědí bylo, že investorem je tělovýchovná jednota, jejíž součástí není fotbalový klub. My jsme jako dodavatele travnaté plochy doporučovali firmu, která před sedmi lety prováděla rekonstrukci tréninkového hřiště. Bylo nám však řečeno, že zhotovitel si může vybrat, koho bude chtít. Nutno podotknout, že na vedlejším tréninkovém hřišti po žádném dešti voda nestojí a dá se na něm bez problémů hrát.

Říkal jste také, že jste si dělali rozbor vegetační vrstvy. Co následovalo?

První, co firma na jaře udělala, bylo právě odstranění na podzim navezené vegetační vrstvy. Upozorňovali jsme na to, aby nám před návozem nové vrstvy předložili rozbor. To abychom měli jistotu, že nová je v pořádku a nebude vykazovat vady tak, jako ta původní. Bohužel však došlo k návozu náhradní vrstvy bez předložení jakéhokoli protokolu. Protokol, který nám dodatečně předložili, vykazuje velké faktické nedostatky. Chybí zde základní údaje, mimo jiné i vyhodnocení jednotlivých parametrů, kdy a kým byl protokol provedený, a dokonce i razítko certifikované laboratoře.

Když jsme o potížích s odvodněním plochy informovali v Rovnosti poprvé, skloňoval se drenážní systém…

Ano, to je další problém. Zhotovitel navrhl, že voda bude z celé plochy stadionu (nejen fotbalového hřiště) svedena do vsakovacích jímek. Ukázalo se však, že je zde vysoká hladina spodní vody a voda v jímkách naopak nastupovala místo aby se vsakovala. V podstatě docházelo k záplavě drenážního systému a voda se z jímek nyní čerpá pomocnými čerpadly. To se, naštěstí, nyní již řeší projektem odvodnění vsakovacích jímek do přilehlého potoku Štinkavka. To, že je zde vysoká hladina spodní vody, se ostatně ví. Nejde o nic nového. Kdysi zde bývaly bažiny a problém s vysokou hladinou spodní vody se řešil i při stavbě nového přilehlého Centra volného času Pavučina. Nebylo by nic jednoduššího, než aby si firma přímo před realizací projektu zjistila aktuální stav hladiny spodní vody. Šlo by o jeden dva výkopy, které by nebyly náročné ani časově, ani finančně. To se, bohužel, nestalo.

Když jsme spolu hovořili poprvé, zmínil jste i velikost hřiště…

Požadovali jsme hřiště původních rozměrů. A to 102 x 67 metrů. Projektant ho o těchto rozměrech sice navrhl, ale za brankami navrhl krátké výběhové zóny, které neodpovídaly normám Fotbalové asociace pro bezpečné stadiony. Na každé straně chyběl jeden metr. Podle normy je třeba výběhová zóna o čtyřech metrech a navržená měla pouhé tři. Fotbalový klub žádal rozšíření travnaté plochy, ale marně. Řešením projektanta bylo, že se branky posunuly blíže k sobě.

Je to problém?

Jak se to vezme. Jsme nyní na minimálních rozměrech, které jsou pro mezinárodní fotbalové plochy povolené a využití tím může být omezené. Je to jako kdybyste si objednala byt o velikosti tři plus jedna a dostala byste jen tři místnosti s kuchyňským koutem. Asi byste z toho také nebyla nadšená. Podobné je to s rozvody závlah, které jsme  již na hřišti měli z dřívějška hotové, a měly být součástí zrekonstruovaného stadionu. Zhotovitel je v průběhu rekonstrukce poškodil a při opravě je zasypal, aniž by předtím provedl tlakovou zkoušku. Požadovali jsme ji na podzim i nyní na jaře, kdy se opět rozjely práce. Tlaková zkouška měla dle dohody na kontrolních dnech proběhnout podle dané normy ČSN, nicméně firma ji provedla namísto osmi hodin pouhou hodinu a s nižším tlakem, než jaký je normou stanovený. I tento fakt je pro nás naprosto nepřijatelný.

Co říkáte na hlasy, které tvrdí, že fotbalisté vyhlásili válku atletům?

To je naprostý nesmysl, skutečně jde jen o to, aby byla i fotbalová plocha technicky v pořádku. Mám dceru, která se atletice věnuje a jsem rád, že bude mít perfektní podmínky k trénování. Budeme mít skutečně skvělou vymazlenou atletickou dráhu včetně nejmodernějšího vybavení, na městském koupališti zrekonstruované beachvolejbalové kurty „olympijských“ kvalit, ale bohužel fotbalisté zatím důvod k radosti rozhodně nemají. Nicméně nesedíme jen se založenýma rukama a připravujeme pro Radu města návrh řešení, které bychom rádi předložili již na jejím příštím zasedání.