Ilegální singletraily? S cyklisty se zkusíme domluvit, říká šéf Moravského krasu

Co vás nyní na Správě CHKO Moravský kras aktuálně zaměstnává?

Chystáme práce přímo v terénu. Spousta lidí neví, že musíme v krasu například zajistit pokosení trávy na rozsáhlých plochách nebo jejich spasení stády ovcí a koz. V naší správě je také zabezpečení velkého množství nepřístupných jeskyní. Zámky s uzávěrami podléhají přírodním vlivům a je potřeba je nejen udržovat v provozu schopném stavu, ale také vyměňovat. Nacházejí se v těžko dostupném terénu bez možnosti připojení na elektřinu. Opravy i údržba jsou proto náročné. Moc firem o tyto zakázky zájem nemá. Přecházíme také na nový systém přípravy a evidence smluv. To je spousta administrativní práce, která není vidět.

Šéf Správy CHKO Moravský kras Dominik Franc.Zdroj: Deník/Jan CharvátPřed časem došlo ke změně hranic Moravského krasu a jeho ochranných zón. V některých místech platí přísnější pravidla. Například zemědělci kvůli tomu museli zatravnit kolem sta hektarů ploch, kde dříve pěstovali různé plodiny, orali a hnojili…

Jednalo se o plochy s takzvanými krasovými závrty, které jsou v první zóně ochrany. A území vázané na jeskyně. Zmíněné plochy jsou už zatravněné a nebudou se rozorávat ani hnojit. Jednání se zemědělci byla složitá, ale nakonec jsme se dohodli. Zatravnila se úrodná půda. Šlo o zásadní změnu hospodaření na velké ploše. Nebylo to pro ně jednoduché, od státu však dostanou kompenzace.

Ale pro ochranu krasu se, předpokládám, jednalo o naprosto klíčovou věc?

Samozřejmě. Já se už takového zásahu a změny asi nedožiji. Někdy v osmdesátých letech se po domluvě se zemědělci zatravnilo mělké údolí mezi Ostrovem u Macochy a Šošůvkou směrem ke Staré Amatérské jeskyni. Několik závrtů se osadilo dřevinami. Nedávné zatravnění však byla naprosto přelomová věc. Tím, že se na zmíněných plochách nesmí hnojit, výrazně v podzemí ubude pesticidů. Ty znečišťovaly nejen skapové vody a jeskynní systémy, ale také zdroje pitné vody. Monitoring nyní jasně ukazuje na jejich výrazný úbytek. Už po necelých dvou letech. To je velmi pozitivní zpráva.

Moravský kras dlouhodobě znečišťují také odpadní vody z obcích, které nemají čistírnu…

To je velký problém. Aktuálně například jednáme o odkanalizování Holštejna a Lipovce, kde zřejmě vznikne společná čistírna odpadních vod. Bude to bohužel velmi nákladná záležitost, ale za čistý kras to stojí. Obce, které v něm přímo leží, jsou v nevýhodě, protože tam klademe na čištění vod daleko větší důraz a přísnější požadavky. Jinde by je nová kanalizace vyšla levněji a snáze. Zvýšené náklady plynoucí z ochrany přírody by podle mého v těchto případech měl nějakým způsobem dorovnat stát.

VIDEO: Siláci v Boskovicích táhli kamion a zvedali auto, podívejte se

Splašky přece tečou ale i jinde. Proč je to v krasu takový problém?

Například v Holštejně se potok po několika stech metrech ztrácí do podzemí, kde pak proudí několik kilometrů jeskyněmi. Na povrchu probíhají samočistící procesy, které jsou v podzemí velmi zpomalené nebo neprobíhají vůbec.

Velké téma je v posledních suchých letech také voda. Týká se i Moravského krasu?

Ano, je to velmi žhavé téma a sice v souvislosti se žádostmi o vrtané studny do velké hloubky. Těch je opravdu hodně a tlak ze strany žadatelů je značný. Na území krasu je povolujeme jen výjimečně. Například jde-li o rodinný dům, kde není možné se připojit na obecní vodovod. Lidé si naivně myslí, že po jednom deštivém roce je v krasu vody nadbytek. To je omyl. Někteří to nechápou. Kdybychom to neregulovali, tak je kras provrtaný jak ementál do hloubky sto metrů a zanedlouho totálně bez vody.

Souvisí to vše i se současnou obrovskou poptávkou po pozemcích?

Samozřejmě. Lidé se snaží na pozemky přivést vodu, aby si tam v budoucnu mohli postavit třeba chatu. Nebo už tam stojí. Zkoušejí to postupně salámovou metodou. Čím blíž k Brnu, tak je tlak větší. To samozřejmě neznamená, že každou žádost o vrtanou studnu zamítneme. Vše se posuzuje individuálně.

Letos se Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky, pod kterou Správa CHKO Moravský kras spadá, chystá vyhlásit bývalý lom Seč u Rudice přírodní památkou. V jaké je to nyní fázi?

Proces vyhlašování se trošku zdržel. Mělo k němu dojít už na jaře. Vše už je v podstatě domluveno. S obcí i většinovým vlastníkem Školním lesním podnikem. Lom přestane být důlním dílem a dojde ke zrušení dobývacího prostoru. Přestanou se na něj vztahovat báňské předpisy. Z naší strany poté v něm chceme zredukovat množství dřevin. Lom zůstane veřejnosti přístupný, ale zpřísní se pravidla vstupu i pohybu návštěvníků. Táboráky tam tolerovat rozhodně nebudeme. Na přístupových cestách přibudou informační panely.

Šéf Správy CHKO Moravský kras Dominik Franc.Zdroj: Deník/Jan Charvát

Moravský kras je atraktivní lokalitou nejen pro turisty, ale také pro vědce. Odehrává se nyní na jeho území nějaký zajímavý výzkum?

Řada z nich je například v jeskyních. Osobně bych zmínil projekt Mendelovy univerzity v Brně, který se zaměřuje na monitoring Kruhatky Matthioliho ve světoznámé propasti Macocha. Jedná se o vzácnou bylinu. Roste právě jen v Macoše. Je tam posledních asi sedmdesát kusů. Když jsem na konci devadesátých let nastupoval ke Správě CHKO Moravský kras, rostlo jich tam asi o sto víc. Odborníci zkoumají nejen tyto rostliny, ale také klima propasti. Využívají k tomu v komplikovaném terénu dron. Jinak jsou místa výskytu přístupná jen po laně ve skalní stěně.

V době koronavirové epidemie a lockdownu čelil nejen Moravský kras obrovskému náporu turistů. Jak jste se s ním a stráž přírody vypořádali?

Většina lidí se chovala slušně. Problémy dělalo jen určité procento turistů. Ale tím, jak bylo v krasu velké množství lidí, to vidět rozhodně bylo. Například v lomu Seč nedaleko Rudice se pravidelně rozdělávaly ohně. Stále častěji také v rezervacích narážíme na řidiče s obytnými vozy. Nedávno třeba u stráně pod Macochou. Zaparkované auto na louce, gril a posádka někde na výletě. S tím se ve větší míře potýkáme na odstavných parkovištích přímo u jeskyní. Lidé tam začínají s obytnými vozy nocovat čím dál častěji. V zahraničí je to přitom povolené jen přímo v kempech. U nás to ještě není ošetřené. Samozřejmě většina kempařů jsou slušní lidé, ale část si dělá v přírodě co chce.

V minulosti jste ve větší míře také řešili vjezdy motorkářů a čtyřkolkářů do terénu. Na ně ale asi moc pák nemáte, že?

Nedávno jsme spolupracovali při policejní akci, kdy byl v terénu i vrtulník a policisté na čtyřkolkách. Spolupracujeme s lesníky. Máme ale jen několik strážců přírody, vesměs dobrovolníky. Zadržet nebo alespoň vyfotografovat motorkáře nebo čtyřkolkáře v krasu je pro nás velmi komplikované. Navíc jezdí bez poznávacích značek. Možná ještě větší škody ale nyní v Moravském krasu mají na svědomí cyklisté.

V Býčí skále drezůrovali roboty a drony, mohou zachránit život při katastrofách

Cyklisté?

Ano. Konkrétně jezdci na horských kolech. Na území krasu si budují nelegální stezky, singletraily. V terénu sjíždějí prudké stráně. V nejpřísněji chráněných lokalitách. Například jeden trail je nyní u Býčí skály. Další pak na Hádecké planince. Tyto aktivity nemůžeme tolerovat, když nepouštíme pěší na bývalé turistické trasy v těchto lokalitách. Jezdci na kolech dělají velké škody. Dochází k rozsáhlým erozím. Pokusíme se s touto komunitou spojit a domluvit se po dobrém. Pokud to nepůjde, budeme muset zvolit jinou cestu. Označování míst se zákazem ježdění nemá smysl. Cedulky by tam dlouho nevydržely.

Podobný fenomén je zřejmě také létání s drony. Moravský kras a jeho atraktivní zákoutí k tomu přímo svádějí…

Drony a bezpilotní modely letadel nesmějí podle nové legislativy bez povolení létat nad první a druhou ochrannou zónou. V nich se nachází Býčí skála, rezervace Vývěry Punkvy nebo okolí propasti Macocha. Souhlas vydáváme jen v případech, kdy se jedná o nějakou publikační činnost nebo výzkum. Každý rok vyzvedneme několik dronů ze dna Macochy. U Býčí skály pak nezodpovědní piloti mohou narušit hnízdění vzácných sokolů stěhovavých.