Pomoct nejenom jí chtějí vědci z Fakulty strojního inženýrství Vysokého učení technického v Brně. Vyvíjejí jeden z nejdokonalejších modelů plic na světě, ve kterém zkoumají proudění aerosolu. „I když se kolegové ve světě věnují této problematice mnoho let, není zatím dost probádaná, protože plíce jsou velmi složitý orgán," řekl profesor mechaniky Miroslav Jícha. Je vedoucí týmu.

Podle odborníků problém cukrovky není v tom, že je nevyléčitelná, ale v nutném a nepříjemném podávání léků jehlou. „U některých nemocných je nutné píchání inzulinu i několikrát denně," řekl předseda Diabetologické asociace Milan Kvapil.

Odborníci se snaží najít způsob, který cukrovkářům usnadní život. Kvapil vysvětlil, že vývoj vdechovaného inzulinu je náročný, protože malé kapky musejí mít stejnou velikost mezi třemi a pěti mikrometry. „Větší částice zůstanou v dýchacích cestách, menší se nevstřebají dostatečně," přiblížil. Problém u inhalačního inzulinu je podle něj také nepřesnost vyměřené dávky.

Diabetici souhlasí. „Když si aplikuji inzulin perem, vím přesně, kolik jsem píchla. U inhalačního bych tuto jistotu neměla. Je to krok vpřed. Přesto spíš doufám, že se nemoc podaří vyléčit," prohlásila Lucie Potůčková.

První pokus

První pokus o inhalační inzulin Exubera pochází z roku 2006. „Bylo ho možné použít k částečné léčbě. Nenahradil déle působící inzulinové injekce, které potřebují pacienti trpící vzácnějším a vrozeným, prvním typem onemocnění," připomněl německý diabetolog Wolfgang Kerner.

Právě v Německu byla americká Exubera nejrozšířenější. Po roce ji ale firma stáhla kvůli vysokým nákladům a nízkým ziskům. Inzulin nebyl vhodný pro lidi s onemocněním jater. Kouření, i pasivní, účinek snižovalo.

Podobně je to u stále používaného amerického přípravku v prášku Afrezza. Výrobce upozorňuje, že lék nesmějí užívat lidé, kteří mají problémy s plícemi a kuřáci. Výrobce navíc připouští, že lék může plicní problémy vyvolat.

Brněnští vědci pracují na tom, aby inhalovaný inzulin byl srovnatelný s nitrožilním a diabetiky neomezoval. Zkoumají pohyb aerosolu ve dvou modelech plic. Na průhledném měří laserem rychlost částic, na rozebíratelném sledují, kde se částice usadily.

Odborníci tvoří systém, díky kterému má model dýchat realističtěji než dosud a umožní tak sledovat cestu inhalovaného hormonu. „Pokud se to podaří, bude to výrazný skok dopředu," věří vědec z týmu František Lízal.

Výzkum

Vědecký výzkum cukrovky je nezbytný, protože v celé České republice trpí touto nemocí osm procent populace, zhruba 860 tisíc lidí. A každý rok přibývá zatím v průměru devatenáct tisíc případů.

Ještě před patnácti lety bylo na jižní Moravě šestašedesát tisíc nemocných cukrovkou, v roce 2010 už to bylo o osmnáct tisíc víc. „Lidé se méně hýbou. Přijímají tak víc energie než vydávají. Proto cukrovka nastupuje v nižším věku dřív," vysvětlil brněnský lékař Tomáš Klobas.

V kraji trpí nejvíc lidí cukrovkou druhého typu. Ta vzniká právě špatným životním stylem. Je jich téměř devadesát tisíc. Přibližně sedm tisíc pacientů trpí cukrovkou prvního stupně, která je vrozená.

Podle Světové zdravotnické organizace bude v roce 2030 cukrovka sedmá nejčastější příčina smrti.