Prodej pozemků kolem řopíku už schválili znojemští radní. „Zbývá tak již schválení zastupitelstvem. Bunkr je uvnitř ve více zbědovaném stavu než můj první v Březí, ale snad s tím půjde něco udělat, jsem optimista. Je trochu vypálený a dlouho tam asi bydleli bezdomovci,“ uvedl majitel řopíku Pavel Mašek.
Na vojenskou pevnůstku by rád přestěhoval satelitní parabolu z bunkru u Březí. „Trochu se zajímám o rakety a vesmír, tak mě napadlo udělat Satelitní bunkr. Nejen tím, že je na okraji Znojma, ale satelitní doopravdy vzhledem. Až na anténu půjde o klasický řopík. Na tom v Březí je moje anténa v nedostavěné verzi. Utopil jsem tam hodně peněz, času a nadšení, jenže tamní zastupitele moje plány příliš nezajímaly a já nezískal okolní pozemky. Takže snad to klapne ve Znojmě,“ přiblížil své plány Mašek.

Nadšenec do pevností nachází sympatie například ve spolku ROTO Chvalovice, která se stará o větší pevnost, o pěchotní srub Zatáčka. „Aktivitu pana Maška vítám. Většina lehkých opevnění chátrá a některé vypadají včetně jejich okolí opravdu nevábně. Bude trochu jiný bunkr. Při diskuzích s kolegy bunkráky vždy říkám, že nemůžeme mít z lehkého opevnění tři a půl tisíce stejných muzeí,“ naznačil člen spolku Jaromír Adam.
Nové využití pustého bunkru vítá i znojemský radní, architekt Radomír Kaman. „Pokud si někdo takový objekt koupí a udělá z něj například muzeum, je to jen dobře. Pro klasické bydlení však taková pevnost není,“ konstatoval Kaman.
Vlnu nevole předloni zdvihl uříznutý kus stejné pevnůstky u Vratěnína. Mladý umělec Ondřej Bělica jej tehdy odřízl se souhlasem majitele řopíku. Připoutal tak pozornost tisíců lidí v celé zemi, bouřlivé diskuse na sociálních sítích na sebe nenechaly dlouho čekat.
V příhraničí po celé České republice jsou tisíce řopíků. Armáda řadu z nich postupně prodává. Z některých jsou muzea vojenské historie.
