Jeho keře mají svůj původ na znojemském Hradišti, odkud si je Němcova rodina přesadila na zahradu ve Znojmě. A odtud putovaly do Konic. „Fíkovníky rostoucí na hradišťských terasách jsou pozůstatky dávného pěstování ve středověku. Vysázeli je zde příslušníci řádu křížovníků s červenou hvězdou,“ připomněl botanik.

O fících· Fík je považovaný za ovoce, ale ve skutečnosti je to uzavřené plodenství.
· Jedná se o dužnatý obal s tisícovkou květů uvnitř.
· Fík je tři až šest centimetrů velký a tvarem se podobá hrušce.
· Je zdrojem vlákniny i draslíku. Umí snižovat vysoký krevní tlak.
· Velkými pěstiteli fíků jsou Španělsko, Itálie či Řecko.

Keře plodící fíky, tedy smokvoně, přečkaly na Hradišti až do současnosti. V devadesátých letech minulého století je lidé začali postupně objevovat a šířili je dál. „Fíkovník se dobře množí řízkováním na jaře. Lze také na podzim odřezat větvičky, které dobře přečkají zimu v písku ve sklepě. V květnu pak snadno vyraší, jakmile se dostanou do půdy,“ prozradil Němec.

Fíky dozrávají právě nyní a keře plodí dvakrát za rok. Další úroda bude na podzim. Důležité je keř ochránit před mrazy. „Přes zimu keř zabalíme, abychom ho chránili před zimou. Když projíždím regionem, pozoruji, že fíkovníky již nejsou nic neobvyklého. Lidé si je již mohou snadno pořídit i v supermarketu. Stává se, že si je přivezou i jako suvenýr z dovolené u moře. Ne všechny takové fíkovníky ale u nás přečkají mrazy,“ varoval Němec.

O svůj fíkovníkový sad pečují také provozovatelé Café Fara v Klentnici na Břeclavsku. Sad s fíky založili před čtyřmi lety v Pavlově uprostřed vinohradů. „Malé stromky pocházejí z Vídně, máme zde sedmadvacet stromků, které rodí fíky sedmi různých odrůd. Jakmile se dočkáme větší úrody, plánujeme z fíků vařit marmeládu,“ plánoval manažer podniku David Šrámek

Podle klimatologa Filipa Chuchmy se letní měsíce v dalších letech budou čím dál více podobat klimatu ve Středomoří. Tropickému ovoci se tak může na jihu Moravy dařit i nadále. Teploty kolem pětatřiceti stupňů přes den a horké noci totiž nebudou žádnou výjimkou. „Podle modelu, který sestavili kolegové z vědeckých institucí, budou letní měsíce v příštích padesáti letech vypadat velmi podobně,“ naznačil Chuchma, který působí na brněnské pobočce Českého hydrometeorologického ústavu.

Dodal, že do budoucna můžeme očekávat vysoké teploty, na některých místech extrémní srážky, jinde zase sucho. Příčinou je globální změna klimatu.