Počin, který má příznivý dopad na okolí a je lákadlem návštěvníků. Tak o rybníku s mokřadem v Kozlanech na Vyškovsku mluví tamní starosta Karel Pospíšil. Vedení obce jej nechalo zbudovat v minulých letech a výsledky jsou podle něj patrné. „Kolem jsme vysázeli také spoustu zeleně. Troufám si tvrdit, že jde o velice dobrý krok,“ řekl v úterý Pospíšil Deníku Rovnost.

Obec jako mnohé další využila nabídky Jihomoravského kraje, který na obdobné projekty dá celkem až dvacet milionů korun. Cílem je snaha zvrátit vysychání půdy. Vytipovaných je osm set míst, ovšem odborníci v té souvislosti upozorňují: „Krajina na jižní Moravě potřebuje komplexní úpravu.“

Vodohospodáři opravovali vodovodní potrubí uprostřed pole u Šakvic na Břeclavsku.
Prasklé potrubí u Šakvic odřízlo obce od vody

Jan Sychra z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který je zároveň předsedou České společnosti ornitologické, podporu kraje vítá. Podle něj však není všespásná. „Kvitujeme s povděkem, že se z tohoto problému stává politické téma. Nicméně chceme upozornit na to, že jen budování není jediným nástrojem a neřeší, že je krajina zdevastovaná. Abychom ji mohli ozdravit, je třeba k ní přistupovat komplexně jako k celku,“ sdělil Sychra.

DALŠÍ UŽ NEPOBERE

Osm set vytipovaných lokalit může být z pohledu ochrany půdy a zadržování vody v krajině podle odborníků nebezpečných. „Zbudovat tůni není těžké, ovšem je třeba to zkombinovat s jinými opatřeními. Kupříkladu se suchými tůněmi. To jsou retenční prostory, kde můžeme zachytit vodu v případě, že se tůně naplní a další vodu nepobere. Nestačí zkrátka pouze vyhloubit jámu jako vanu, která jen stahuje vodu z přírody,“ upozornil Sychra. Jako vzorový příklad vyzdvihl mokřad v lokalitě Lipovský rybník na Hodonínsku.

Podobně hovořil i ekolog Filip Šálek, který se vznikem tůní a mokřadů zabývá. Tvrdí, že důležitá je práce s krajinou a změna hospodaření. „Je třeba přidat prosakovací pásy, krajinu rozčlenit. Jinak nám voda steče a zadrží se v nějakém větším povodí,“ zdůraznil.

KOZLANY JAKO PŘÍKLAD

S tím podle Petra Holečka z úřadu Jihomoravského kraje plán také počítá. Povedených příkladů z praxe má být hned několik. Právě Kozlany jsou jedním z nich. „Je tam vyčleněný zádržný ochranný prostor dvaadvacet kubíků,“ zmínil mluvčí.

Dobrých příkladů z praxe je podle něj více. „Soustava tří rybníků v Borkovanech na Břeclavsku, které se staly oblíbeným výletním místem. Mokřad jako součást školních výukových zahrad k prezentaci přírodních biotopů pak vznikl v Židlochovicích na Brněnsku. Za zmínku určitě stojí i krajinotvorná nádrž v obci Kuželov s rozlohou čtyř hektarů. Dva a půl hektaru má rybník, jeden a půl hektaru pak mokřad. Objem vody je zde více jak devětatřicet kubíků,“ vypíchl mluvčí.

Pařezy tornádem poničených stromů v hodonínské místní části Bažantnice v pondělí 16. srpna.
Mohou stromy poničené tornádem přežít? Ty velké, co odhodily korunu, podívejte

Kozlany měly do roku 2017 pouze malý půlhektarový rybník. „V lokalitě, kde jsme zbudovali rybník s mokřadem, údajně historicky i rybník býval. Jsme velice rádi, že se nám ho i s tůňkami z nátokového objektu podařilo zbudovat. Kolem jsme vysázeli také spoustu zeleně. Jsme na něj hrdí,“ pokračoval starosta Pospíšil.

O dotaci tamní požádali již v roce 2015, kdy se téma sucha a klimatických změn otevřelo. „V mezičase jsme zbudovali mokřad a tůně ještě i v jiné lokalitě,“ sdělil starosta.

Všichni odborníci, které Deník Rovnost oslovil, se shodli, že zcela zásadní je také následná péče. Jinak místům hrozí zarůstání. „Pokud se o ně nebudeme starat a udržovat je, stane se z nich džungle. Jsem rád, že kraj podpoří budování mokřadů a tůní, ovšem jedním dechem dodávám, že je na místě se v návaznosti na sucho zabývat souborem opatření. Primárně pak půdou a lesy. Musíme se o ně starat tak, aby jako houby zadržovali srážky. Tůně a mokřady jsou jen třešničkami na dortu,“ okomentoval mikulovský starosta, senátor a předseda komise Voda – sucho Rostislav Koštial.

Výsadba hrušní.
FOTO: Slávu si obec buduje s hrušněmi. Vysazuje sady i aleje

Důležitost péče o krajinu a vodu v ní si uvědomuje i laická veřejnost. „Jsem pro budování mokřadů a tůní v krajině, ale opravdu s rozmyslem, ne za každou cenu. Určitě bych si zjišťovala jak to kde bylo, co se změnilo, a jaké to bude mít přínosy. Důležitá je i následná péče a udržování," myslí si kupříkladu Zita Dvořáková z Velkých Pavlovic na Břeclavsku.

Tůně, mokřady a malé vodní nádrže se rovněž stávají domovem stovek druhů zvířat: vážek, brouků, potápníků, chrostíků, vodních šneků, ptáků. Ale také rostlin, které by se jinde jen stěží uchytily. Zájem o krajské peníze na úpravy ve svých katastrech má 350 obcí.