Kliknutím zvětšítePředstavitel ponocného se ke své roli dostal díky své muzikantské profesi. Ponocný totiž musí umět zatroubit na roh a přivítat zvučným hlasem turisty. „Nechť jsou zde srdečně vítání ti, kdo do starobylého, královského města Znojma zavítali, aby zde nejen dobrého vínka ze sklepů koštovali, ale především vědomostí patřičných o kraji a lidu načerpali,“ hlásá po večerech Kubák.
S nápadem na oživení ulic v centru přišel tehdejší znojemský starosta Petr Nezveda. „Byl to dobrý nápad, jsem moc rád, že se tradice udržela,“ míní Nezveda.
Inspiraci před deseti lety našli Znojemští v partnerském městě Torgau v Německu, kde měli místní lidé i turisté ponocného v oblibě. „I tam chodí v dobovém kostýmu. My jsme se rozhodli, že náš ponocný bude mít renesanční kostým, protože většina domů v centru je renesančních,“ říká pracovnice Znojemské Besedy Marcela Knotková.
Lidé postavu s rohem a lucernou mohou potkat v centru Znojma mezi devátou a desátou hodinou večerní. „V červenci, kdy je hudební festival, bude v ulicích každý večer. Stejně tak při dalších prázdninových akcích, jako jsou Slavnosti okurek nebo Znojmo žije divadlem,“ prozrazuje Knotková, která se sama na tradiční obchůzku ponocného čas od času ráda podívá.
„Často na něj cíleně čekají i děti s rodiči. Stává se také, že si pana Kubáka přivolá větší společnost, která sedává v létě na zahrádkách restaurací. Lidé si nechají zatroubit na roh na objednávku,“ prozrazuje Knotková.
Pozornost turistů i funkce ponocného Miroslava Kubáka těší. Sám se usmívá dávné historce, která až po mnoha letech dostává ten správný smysl. Hned po vojně pracoval v družstvu a dojížděl tam na Pionýru. „Jednoho dne se mi nějak pod kola přimotal zootechnik. Naštěstí se tehdy nic nestalo, ale houkl na mě, že jezdím jako ponocný. Když si na to teď vzpomenu, v duchu mu odpovídám, že také úředně ponocným jsem,“ hraje si se slovíčky Kubák.
S časově náročným řemeslem se jeho rodina již dávno srovnala. Všichni dobře vědí, že o prázdninách hlava rodiny nebývá večer doma. V parném létě se ale procházka setmělým městem mění v pořádně těžký úkol. „Za tropických dnů bývá kolem deváté večer ještě velké horko. Kostým je poměrně těžký, navíc mám čepec a kabát. Jestli takto skutečně chodili ponocní v dávných dobách, neměli to vůbec jednoduché,“ míní Kubák.
Ve Znojmě nemá za úkol jen obcházet centrum města. „S turisty mluvím o historii Znojma nebo o vinařství. Řada z nich se mě také vyptává, jakou postavu představuji. Vystupuji také na různých akcích spojených s víny,“ říká.
Odborník na cestovní ruch a marketing Pavel Kovařík uvažuje o tom, že ponocným může přinést návštěvníkům další zážitky. „Jeho figuru by bylo dobré více využít při propagaci města a propojit ji více s kulturním životem. Možná je jubilejních deset let ten správný moment, kdy uvažovat o dalším rozpracování a nápadech,“ uzavírá Kovařík.
Dostupné historické prameny o ponocném ve Znojmě nic neuvádějí, pracovníci Besedy jsou si však jistí, že město mělo svého trubače na radniční věži.
Svého ponocného má například Malá Strana v Praze. Pyšní se jí také Domažlice, kde prochází městem postava v kabátu vojáka rakouské armády.
14
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
