„Jde nejen o nejstarší obyvatelku Mikulčic, ale i všech obcí správního obvodu Hodonín," uvedlo vedení obce, které prostřednictvím redakce Hodonínského deníku Rovnost popřálo jubilantce hodně zdraví a pohody.

Paní Horká se narodila ve Vídni, kde pracovali její rodiče. S manželem odešla za prací do bývalé Jugoslávie . Ve svých šestatřiceti letech ovdověla. Jako vdova se třemi dětmi se vrátila v roce 1947 zpět do České republiky. „Měla velmi těžký život. Obětovala vše svým třem dcerám. Nyní žije v Mikulčicích u nejmladší z nich," připomněli v blahopřání zástupci obce.

Do Mikulčic se původně současná oslavenkyně dostala ke své babičce poté, co jí zemřela maminka. Jako mladá nemohla vystudovat, což ji mrzelo. Vzdělání se snažila dopřát aspoň svým dětem. Recept na dlouhověkost nemá. Celý život se ale snažila pracovat, což byl hlavní hnací motor. Její zaměstnání byla ale vždy spíše dělnická. Do šedesáti let pracovala v Lignumu. Do osmdesáti poté sázela v lese stromky.

Jak před časem její dcera uvedla, jubilantka se vždy snažila chovat skromně a střídmě, a to i v jídle. „Když pracovala v Lignumu, brávala si na celou směnu jen krajíček chleba a trojúhelník taveného sýru," řekla o své mamince, která měla ve třiadevadesáti letech už namále. Díky včasnému zásahu lékařky ale dostala ještě další šanci radovat se ze života.

Jak její dcera při jedné z předcházejících oslav připomněla, všechno jídlo si pak začala řádně mastit sádlem, až se o ni bála, že bude mít vysoký cholesterol. Radost jí také vždy dělal jeden čtvereček hořké čokolády.