Stavení, které během historie téměř úplně zaniklo, podstoupilo již několik fází rekonstrukce. Skupina nadšenců ze spolku pro jeho obnovu v čele s historikem Danielem Lyčkou postupně navrací jeho původní podobu.

Novinkou je u torza Katzelsdorfského zámečku takzvané Okno do historie.
VIDEO: Okno do historie ukáže, jak zámeček u Valtic vypadal za Lichtenštejnů

Zabezpečovací práce má na starosti spolkový zednický mistr Jan Pařenica. Realizaci poslední etapy prací výrazně usnadnil výtěžek, který vybralo město Valtice během adventního období. Celkově se vybralo 22 451 korun.

V květnu se očekává, že začne pokládka dalšího úseku dlažby v nárožích tzv. arkádové chodby. Tu bude mít na starosti Bořivoj Čech a jeho kamenictví.

Kamenný reliéf se vrátil do Katzeldorfského zámečku. Čeká ho restaurování„Dianin lov na jelena“, rok 1930, autor Joseph KlieberZdroj: Daniel Lyčka

Zásadní novinkou je nalezení původního kamenného reliéfu s loveckou tématikou. Reliéf nazvaný „Dianin lov na jelena“ byl dlouho považován za již neexistující. Několikaleté hledání ale přeci jenom sklidilo úspěch, reliéf byl objeven na rodinné zahradě ve Valticích. Nyní je v péči sochaře Přemysla Blažka. O jeho dalším osudu bude spolek teprve informovat.

Ve skutečnosti byly v roce 1907 na zámečku instalovány dva reliéfy. Druhý, nazvaný "Lov na divokého kalydónského kance", se v současnosti nachází na státním zámku Valtice. Spolek o něj rovněž projevil zájem, nicméně Národní památkový ústav navrácení v tuto chvíli neumožnil.

Katzelsdorfský zámeček

  •  postavit jej nechal kníže Jan I. Josef z k Lichtenštejna, který panoval v letech 1805 – 1836
  • stavbu započal architekt Josef Kornhäusel. V roce 1819 ji dokončil Franz Engel- v roce 1953 odešel poslední hajný, ze stavby vznikl seník, který o tři roky později vyhořel
  • v roce 1957 stavení lidé postupně rozebrali, v šedesátých letech zaniklo úplně- o obnovu zámečku již několik let aktivně usiluje Spolek pro obnovu Katzelsdorfského zámečku, který vede tamní historik Daniel Lyčka

K ČEMU ZÁMEČEK SLOUŽIL?

  • Zámeček sloužil historicky hlavně na podzim, v době parforsních honů na Lednicko-valtickém panství. To ostatně potvrzují i zápisky z deníku knížete Clary-Aldringena z dvacátých let devatenáctého století. Panstvo s velkou pravděpodobností vyjelo z Randez-vous přes Boří les, který byl v té době ještě spojený s Katzelsdorfským. Putovali tak z jednoho saletu na další. Ve velkém sále měli připravené občerstvení. Jedli, pili a bavili se. Svoje místo měla na zámečku dokonce i hudební produkce. Větší akce jako koncerty se zde však nekonaly. K tomu byly určené prostory valtického zámku a tamního barokního divadla.

Zdroj: Daniel Lyčka