Znali písmo, ale svoje vědění jeho prostřednictvím dál nepředali. Mistrně dokázali falšovat mince a jejich abstrakce a způsob výtvarného vyjádření dali základ modernímu umění. Kým vlastně byli Keltové? To se lidé dozvědí na nové stejnojmenné výstavě v dolnorakouském Mamuz Museum v Mistelbachu. Startuje už tuto sobotu a vůbec poprvé v desetileté historii muzea je její součástí také unikátní výstavní pavilon věnovaný pouze dětem.

Příběh Keltů si nejmenší návštěvníci doslova na vlastní kůži užijí na sto padesáti metrech čtverečních plochy. Tu doplňuje expozice s novými a dosud neviděnými archeologickými nálezy z Dolního Rakouska i z jižní Moravy hned ve dvou patrech hlavní budovy muzea.

Ilustrační fotografie.
Rozbité silnice na Břeclavsku čeká oprava. Víme, které úseky budou na řadě

Redakci Deníku prostory provedl vedoucí vědeckého oddělení muzea Franz Pieler. „Alexander Veliký se jednou jednoho Kelta zeptal, z čeho má strach. Čekal, že odpoví: Z Vás, Vaše Výsosti! Jenže Kelt namísto toho odvětil: My se nebojíme ničeho. Jen snad, že nám na hlavu spadne nebe,“ uvedl interaktivní dětské království Pieler.

Expozice má děti hlavně bavit a mají si ji užít všemi smysly. „Můžou si vyzkoušet hrnčířství, tkalcovství, ale i keltské umění, které se vyznačuje především abstraktními motivy. Děti můžou zkusit hádat, co se za nimi skrývá. Můžou si samy něco plasticky zformovat, nebo se stát na chvíli váženými druidy, tedy tajemnými lidmi, o kterých dodneška mnoho nevíme. Jde nám zkrátka o to, aby se jim tady líbilo, a aby se něco třeba i naučily,“ usmíval se vedoucí vědeckého oddělení muzea.

Expozice pro děti je bez průvodce. Rodiče si ji s nimi tedy projdou svým tempem. Pracovníci muzea připravili i prostory pro oddych či koutek ke čtení. „Hned u pokladny dostanou děti pytlík, v němž budou mít nejrůznější materiály. Třeba plastelínu nebo kousek nějakého kovu. Mohou si zkusit vyrobit různé nádoby či probít jednoduché motivy z železa,“ popsala Karin Öfferl, která má v muzeu na starosti tisk a marketing.

Zdroj: Deník/Iva Haghofer

V Mistelbachu cílili na děti od počátku. Výstava v hlavní budově muzea mimochodem i tentokrát láká na speciálně připravené stanice pro děti, hry nebo třeba tematické fotokoutky.

„Protože jsme s tím měli vždycky úspěch, napadlo nás připravit na míru dětem celý jeden pavilon. Přiznávám ale, že jsme se trošku inspirovali v dětském muzeu Zoom ve Vídni. Jsem proto zvědavý, jak se náš pilotní projekt ujme,“ usmíval se Pieler.

  • Vedoucí vědeckého oddělení muzea Franz Pieler o výstavě
Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Přestože je výstava v dětské expozici i celém muzeu připravená především pro německy a anglicky hovořící návštěvníky, zkrátka nebudou ani ti čeští. „Máme zde hned několik průvodců z České republiky a množství materiálů v češtině. Stačí se jen ozvat předem a jsme schopní výklad třeba skupinám škol ušít doslova na míru,“ podotkla Öfferl.

  • Podívejte se, jak výstava vypadá
Zdroj: Deník/Iva Haghofer

Ve zkratce

  • Výstavy připravoval tým muzea dva roky, otevřeno od 16. března do 24. listopadu.
  • Vše, co se o Keltech ví, je buď z archeologie, nebo díky záznamům Řeků a Římanů.
  • K vidění jsou nálezy z posledních let, které dosud nikde nebyly. Většina pochází z Dolního Rakouska, některé i z jihu Moravy.
  • Druidové byli pohřbíváni s noži, léky, prsteny či nůžkami ke stříhání bylin. Bojovníci či lovci u sebe pak měli třeba špičky kopí.
  • Nálezy z Dolního Rakouska jsou jen málokdy vcelku. Třeba bronzové nádoby se z této doby téměř nedochovaly. To proto, že Keltové materiály opětovně využívali.
  • Prostory, kde se dětská výstava nachází, byly původně fabrikou na zemědělské stroje. Konkrétně šlo o kovárnu, kde se zhotovovaly pluhy.
  • Později byla hala přestavěná podle plánů výtvarníka Hermanna Nitsche na středověkou klášterní kapli. Část muzea se soustředí právě na jeho dílo.
  • Nitsch, který zemřel předloni v dubnu v Mistelbachu, patří ke světoznámým umělcům. Přezdívá se mu profesor krve. Patřil k radikálnímu avantgardnímu hnutí Akcionistů. Skupině, která se zformovala okolo roku 1960, nebylo cizí stahování zvířat z kůže, svazování lidských těl či používání krve, bláta a moči v umění.