Vánoce jsou bez debaty o trávení času v kruhu rodinném. Hřebem samotných Vánoc je pak Štědrý den, který bychom měli trávit jen s těmi nejbližšími. Co když je ale nejbližších příliš mnoho? S bratrem sice pocházíme z rozvedené rodiny, patříme ale k těm smolařům, které rodiče bezvýhradně milují a oba s námi touží být právě v tento jediný den. Protože stále nikdo nevymyslel, jak být na dvou místech zároveň, lámeme si každoročně hlavu s tím, jak to logisticky vymyslet, což se každoročně ukazuje jako nadlidský úkol. A to naši od sebe bydlí pouze ob jediný vchod! Tedy rozumějte, hlavu si s tím láme zejména ženská část rodiny, která má jeden problém - v zajetí empatie se snaží o blaho všech. Bláhovost.

Občas uvažuji, kdy se tento nápad trávit 24. prosince na dvou různých místech a ve dvou různých rodinných konstelacích, zrodil. Zřejmě to bylo v době, kdy naši přišli s ďáblovým vynálezem zvaným také jako střídavá péče, a kdy jsme se s bratrem neustále stěhovali z místa na místo se všemi věcmi jako nomádi. Ostatně, i náš Štědrý den připomíná život těchto divokých kočovníků, jen místo koženého stanu nebo chýše ze stébel taháme dárky, vlastní i cizí, a tašky, spoustu tašek. Samozřejmě, že logika velí strávit první polovinu dne s jednou rodinou a druhou polovinu dne s druhou, každý si však chce urvat co nejvíc z té tajuplné večerní atmosféry. Hlavně tedy můj otec, jemuž byly zejména kvůli jeho pravidelné touze po pořádné vánoční tůře přidělené právě denní hodiny, kdy je dostatek světla na to, abychom se kdesi v lese brodili sněhem nebo břečkou podle toho, jak to zrovna vyjde. Komplikací se pak ukázalo být zejména narození otcova třetího potomka, prototože ten přece nesmí být ochuzen o tradiční příchod Ježíška s večeří, rozsvícenými prskavkami a otevřeným balkónem do sváteční noci.

Prodej tradičních vánočních kaprů začal v týdnu na mnoha místech jižní Moravy. Oproti loňsku si však lidé sáhnou hlouběji do peněženek, cena za kilo ryby vzrostla i o několik desítek korun.
Kolik stojí kilo kapra na jižní Moravě? I dvě stě korun, prodejci letos zdraží

V zájmu spravedlivější distribuce času mezi oba rodiče a zohlednění skutečnosti, že Ježíšek přece nechodí přes den, se náš Štědrý den stal ještě kurióznějším. Zrodil se totiž nápad, že na oběd půjdeme k tátovi, poté přejdeme k mámě, následně na první večeři a rozdávání dárků k tátovi a nakonec na druhou večeři a druhé rozdávání dárků k mámě. A nesmím zapomenout na svého partnera, na kterého zbyde cosi ze štědrovečerní noci.

My se tak bráchou celý den díváme na hodinky a pravidelně hlídáme čas, abychom nezapomněli včas zahájit přesun na další stanoviště. Blázinec? Slabé slovo. Dosažení něčeho, čemu se patrně říká pravá vánoční pohoda? V nedohlednu.