Desítky výjimečných a cenných exponátů, které se dosud skrývaly především v depozitáři Regionálního muzea v Mikulově, konečně našly svůj domov. A to v grottě, tedy největší uměle vytvořené barokní krápníkové jeskyni na světě, jež se nachází pod lednickým zámkem.

Zámecký park v Lednici vykvetl zhruba o měsíc dříve.
V záplavě barev. Lednický zámecký park rozkvetl nezvyklými druhy tulipánů

Nová unikátní expozice s názvem Příběh amonit je od soboty součástí čtvrtého zámeckého prohlídkového okruhu a vznikla ve spolupráci se správou lednického zámku, Ústavem geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, Regionálním muzeem v Mikulově a vinařstvím Amonit Lednice.

Výstava je zaměřená na prehistorický život, jehož pozůstatky se dosud nacházejí na území Lednicko-valtického areálu mezi obcemi Lednice, Valtice a Sedlec.

„Díky výstavě stylově umístěné právě zde v grottě pod zámkem se návštěvníci vydají tak trochu na cestu do pravěku. U vstupu se seznámí s hlavní postavou, amonitem, a posléze prochází grottou proti proudu času od čtvrtohor a skončí v druhohorách v období, kdy vládl mořím společně s dalšími živočichy,“ představil stručně expozici její autor a geolog Tomáš Kumpan z Ústavu geologických věd.

Největší uměle vytvořenou barokní krápníkovou jeskyni na světě, která se nachází pod lednickým zámkem, nově rozšířila unikátní expozice s názvem Příběh amonit.Ukázka z expoziceZdroj: Deník/Iva HaghoferAmoniti jsou rozsáhlou skupinou vyhynulých hlavonožců, kteří se skrývali v různě velkých schránkách často spirálovitého tvaru. Právě v takových, které si lidé mohou v podzemí zámku prohlédnout. „Ve vinohradech chodíme skutečně po mechovkách, amonitech a jiných zkamenělinách, které jsou dvacet až padesát milionů let staré. Amoniti žili na této planetě skoro dvě stě milionů let,“ podotkl Jindřich Sobota, jeden ze spolumajitelů vinařství Amonit.

Zmínil, že v okolí Lednice, Sedlece a Valtic se usazovali na sedmi korálových útesech. „Právě na těchto svazích, které jsou přesypány spraší, jsou dnes vysázeny vinohrady. Půda je zde bohatá na vápník, jenž se dostává i do našeho vína. To proto, že schránky amonitů a mechovek jsou vápenité. A víte, co se říká? Kdo pije hodně vápníku, ten omládne. Takže směle do toho!“ vyzval s úsměvem Sobota.

„Právě na těchto svazích, které jsou přesypány spraší, jsou dnes vysázeny vinohrady. Půda je zde bohatá na vápník, jenž se dostává i do našeho vína. To proto, že schránky amonitů a mechovek jsou vápenité. A víte, co se říká? Kdo pije hodně vápníku, ten omládne. Takže směle do toho!“

Grottu, v níž se výstava nachází, nechali Lichtenštejni, dřívější majitelé panství, vystavět z původních renesančních arkád. „Zámek měl tehdy úplně jinou polohu, byl mnohem nižší a toto byly otevřené renesanční arkády, ze kterých se vycházelo přímo do zámeckého parku,“ přiblížila historii místa kastelánka lednického zámku Ivana Holásková.

Honorární konzul Lichtenštejnského knížectví Daniel Herman.
Dohoda s Lichtenštejny je pro stát výhodná, míní honorární konzul Daniel Herman

V období baroka, kdy se zámek přestavoval, došlo i k pozměnění parku. „Zvýšil se terén a z arkád se stalo podzemí. A aby to nebylo jen tak nějaké obyčejné sklepení, tak ho vyzdobili umělými krápníky. To byla v té době velká móda, protože lidé se běžně do jeskyní nedostali a nemohli je navštěvovat. Šlo tedy o něco mimořádného a unikátního,“ zdůraznila kastelánka.

Součástí grotty je už z dob, kdy zde sídlila lichtenštejnská knížata, také vinný archiv. „Spojení s vínem bylo naprosto ideální. Pokaždé před večeří, když se na zámku sešla společnost, zamířili hostitelé s hosty dolů do krápníkové jeskyně. A v archivu byla samozřejmě ta nejlepší vína z lichtenštejnských vinic. Hosté měli tedy neuvěřitelný zážitek, a potom jim chutnalo nejen víno, ale i báječná večeře, která na ně čekala v reprezentačním sále,“ dodala Holásková ke zvyklostem na tehdejším šlechtickém dvoře.