CHANUKA. Jihomoravští židé čtyřiadvacátého prosince oslavují poslední den Chanuky. „Je to osmidenní svátek, který bývá přezdíván svátek světel," uvedl brněnský rabín Štěpán Kliment.

Židé si připomínají opětovné vysvěcení jeruzalémského chrámu. Ve svatostánku našli pouhou jednu nádobu s olejem, která měla stačit na svícení jeden den. Lampa však hořela celých osm dní než věřící vylisovali a posvětili další oleje. Právě tento zázrak si lidé připomínají a zapalují osmiramenný svícen.

PROROK. Muslimové, kteří žijí na jižní Moravě, Vánoce neslaví a ani na konec prosince nepřipadá žádný z významných islámských svátků. I přesto, že neslaví Ježíšovo narození, uznávají ho jako jednoho ze čtyř velkých proroků.

PRAVOSLAVNÍ. Jihomoravané, kteří vyznávají pravoslavné křesťanství, usednou k štědrovečerní večeři až šestého ledna. Slaví Vánoce podle juliánského kalendáře. Slavnostní bohoslužba začne v sedm hodin večer.

Na Štědrý den drží věřící přísný půst, který končí až večer. „I k slavnostní večeři si můžou dát jen postní jídlo, například rybu nebo luštěniny. Tradičně bývá dvanáct chodů," doplnil Fejsák.