Lidé z Modřic se obávají především nadměrného hluku a vibrací. Zaznívaly reakce o tom, že jim obrovský hluk znehodnotí žití nebo že se z jejich obydlí stane tančící dům. „Každý vlak nejenom slyšíme, ale i cítíme," poznamenal jeden z obyvatel na veřejném setkání.

Modřická Brněnská ulice se nachází u frekventované silnice I/52 a další hojně využívané II/152. U hranic města navíc vedou dálnice D1 a D2 v budoucnu je tam plánovaná i tangenta mezi D2 a D52.

BLÍZKO DOMŮ

Plánovaná vysokorychlostní trať má být v případě Modřic napojená na stávající železnici. Ta má být rozšířená o další dvě koleje vysokorychlostní tratě. Podle vyjádření části obyvatel města bude v některých případech vzdálená jen pětadvacet metrů od bytových prostor. „My tady máme extrémní situaci, proto žádáme specifické, možná extrémní řešení. Vy se s tím hlukem přibližujete k našim obydlím, ne někam jinam," řekl zástupcům Správy železnic například modřický obyvatel Miroslav Novák. Celkem se diskuze zástupců Správy železnic s obyvateli zúčastnilo zhruba čtyřicet lidí.

Zástupci železničářů uklidňovali obyvatele, že počítají s dostatečnými protihlukovými opatřeními. „Když se bavíme o hluku, budeme rekonstruovat celou železniční stanici a doplňovat protihlukové stěny i na nynější trať, abychom splnili všechny hlukové limity. Oproti stávající situaci, kde na mnoha místech stěna chybí," sdělil vedoucí oddělení realizace staveb vysokorychlostních tratí Lukáš Tittl. Navíc přislíbil, že se budou řídit přísnějšími hlukovými limity, tedy původními. Ne těmi nově stanovenými. Lidi to však příliš neuklidnilo.

Alej v Blatnici pod Svatým Antonínkem.
Nominaci do celostátní ankety má i lipová alej v Husovicích. Navrhněte další

Rychlovlaky Modřicemi projedou rychlostí sto šedesát až dvě stě kilometrů za hodinu, oproti až tři sta kilometrech v hodině v jiných částech plánované vysokorychlostní trati Jižní Morava. „Vysokorychlostní tratě budou v provozu jen přes den, v noci ne. V tu dobu na nich bude prováděna kontrola a údržba, aby zůstaly stále v perfektním stavu," nastínil Tittl.

Na podzim plánuje Správa železnic začít jednáním o vykupování pozemků. „Budeme s majiteli jednat a následně pozemky vykupovat. Vykupujeme pozemky dráž, aby majitelé pozemků získali nějakou kompenzaci. Stavební za jeden a půlnásobek, pole či louky za osminásobek," vyčíslil Tittl. Ani to ale příchozí lidi neuspokojilo. Argumentovali tím, že se pak v noci nevyspí.

TUNEL NEBUDE

Obyvatelé Modřic například železničářům navrhli, aby nové koleje vznikly na opačné straně železnice, než jsou v plánu. Přišli také s variantou vybudování finančně nákladného tunelu. Zástupci Správy železnic však se zařazením ani jednoho nápadu nepočítají.

Modřický starosta Libor Procházka uvedl, že se při jednání se zástupci Správy železnic za poslední rok snažil, aby byl zábor soukromých pozemků obyvatel, kteří bydlí v Brněnské ulici, co nejmenší. Zmínil také výhody, které Modřickým z projektu plynou. „Kromě vysokorychlostní trati bude vytvořen průchod, průjezd pod silnicí II/152 mezi Želešicemi a Chrlicemi, a pod ní bude vytvořena cyklostezka. Dalším benefitem, co by město mohlo získat, je propojení nádraží a Brněnské ulice. Současné řešení počítá s nadchodem z nádraží až k Brněnské," zmínil starosta.

Rozhledna v Tišnově má dvojí výročí. Navštívil ji i Vlasta Burian

Podle Tittla jsou nyní železničáři u úseku vysokorychlostní trati mezi Modřicemi a Šakvicemi ve stádiu, kdy na konci letošního roku začne proces EIA, který bude posuzovat vlivy stavby na životní prostředí. „V současné době máme navrženou stavbu do podrobnosti dokumentace pro územní rozhodnutí," přiblížil.

Právě vysokorychlostní trať Jižní Morava je v současné době ze všech nejdál. Společně s vysokorychlostní tratí Moravská brána, kde také železničáři chtějí ke konci roku rozjet proces EIA. Se stavbou úseku mezi Modřicemi a Rakvicemi by ráda Správa železnic začala v roce 2026.