Kvůli kůrovcové kalamitě, při které lesníci v této oblasti vykáceli velké lesní plochy. A se stromy zmizely také některé značky. „S lesníky máme dohodu, že pokud musejí na křižovatkách pokácet strom, odříznou ho až nad značkami. Ne vždy je to však možné. Kvůli kůrovci zmizely v regionu obrovské lesní plochy. Některé z tras bude potřeba poznačit. Přesnější údaje budeme mít pohromadě na jaře,“ řekl Milan Pernica, který má v klubu na jihu Moravy na starosti právě značení turistických tras.

V jihomoravské kraji je podle Pernici asi tři a půl tisíce kilometrů značených stezek pro pěší. S rozsáhlou kalamitou přicházejí turisté také o zajímavé přírodní scenérie. Tři obří smrky byly ještě donedávna hlavní dominantou známé louky v přírodním parku Rakovecké údolí na pomezí Vyškovska a Blanenska. Dva ze zmíněných stromů však nedávno uschly. „Bohužel uschl i smrk svícen, jehož koruna byla tvořena několika větvemi. Smrky vysázel asi před sto čtyřiceti lety bývalý majitel račického panství von Palm,“ uvedl Zdeněk Špíšek z Blanska, který se zabývá stromy v Moravském krasu a jejich výsadbou.

Velké škody počítají také lesníci v Arboretu Řícmanice na Brněnsku. Tam se na více jak čtyřech hektarech nachází jedna z nejhodnotnějších sbírek jehličnatých dřevin u nás. Kvůli kalamitě zrušili pracovníci arboreta i tradiční únorový den otevřených dveří. „Pokácet jsme museli zhruba šestinu všech stromů. Odumírají především smrky omorika původem ze Srbska a východní Bosny a jedle obrovské. Na vině je kůrovec a houbové choroby,“ uvedl vedoucí střediska sazenic a arboret Školního lesního podniku Křtiny Václav Hurt.

Státní podnik Lesy České republiky eviduje na jihu Moravy největší škod po kůrovci na Tišnovsku, v okolí Černé Hory a Blanska. „V podstatné části této oblasti už smrk odumřel a postupně plochy obnovujeme. Kalamita pravděpodobně v kraji vrcholila loni. Letos ale ještě očekáváme její pokračování,“ informovala mluvčí podniku Eva Jouklová.

Lesy České republiky v Jihomoravském kraji vytěžily loni celkem 1,68 milionů kubíků dřeva napadeného kůrovcem a souší. O rok dříve to bylo 894 tisíc kubíků a v roce 2017 jen 276 tisíc. V předchozích dvou letech evidovaly v kraji 4 900 hektarů holých ploch. Zalesněné jsou přibližně dvě třetiny. „ V Jihomoravském kraji letos plánujeme zalesnění sazenicemi a semeny na rozloze 1 650 hektarů. Z toho chceme 1 248 hektarů zalesnit listnatými dřevinami. Zejména duby, buky a javory a 399 hektarů jehličnatými,“ doplnila Jouklová.

Vojenské lesy a statky obnovily loni asi 900 hektarů holých ploch za 81 milionů korun. „Letos počítáme, že objem nahodilých těžeb klesne na 250 tisíc kubíků. Doufáme, že nezačnou z důvodu sucha odumírat i jiné druhy dřevin. V případě pozitivního vývoje očekáváme dokončení zpracování kalamity na Drahanské vrchovině do konce roku 2021,“ řekl mluvčí státního podniku Jan Sotona.

Dodal, že ve vojenském újezdu Březina na Vyškovsku chtějí lesních letos vysázet 5,3 milionu sazenic dřevin na ploše více jak 700 ha.