V neděli to bylo 1152 let, kdy Cyril a Metoděj při své misii vytvořili písmo hlaholici a prosadili staroslověnštinu. Čeština ale přejímá zejména prostřednictvím mladých výrazy z cizích jazyků a synonyma k nim nevymýšlí. „Při tréninku používám slova z angličtiny často. Většina tenisových výrazů totiž ani nemá odpovídající český ekvivalent," naznačila tenisová trenérka Jitka Furchová.

Angličtině rozumí čím dál víc lidí, a překlad proto podle mnohých není třeba. „Osobně pro anglická slova v běžném dialogu nejsem, takže pokud to jde, řeknu to česky. Někdy se mi ale stává, že mi dřív naskočí slovíčko v angličtině, což je bohužel docela často," svěřila se Furchová.

Pallas? Neznám

Naposledy kritika češtiny zazněla nejsilněji v souvislosti se státními maturitami. Mnoho studentů pohořelo na základech literatury. Neznali Jidáše Iškariotského, neznali bohyni Pallas Athénu.

Málo čtou. Tedy málo čtou knihy, kde je úroveň jazyka zaručená na téměř ideální úrovni. Místo toho pročítají příspěvky a komentáře na sociálních sítích, které jsou plné gramatických chyb a v podstatě bez interpunkce. Nemají proto ani jak načerpat svému věku odpovídající slovní zásobu.

Knížky už jednoduše tolik netáhnou. „Vnuci pořád sedí u počítače nebo si hrají s mobilem. Klasické knížky čtou jen do školy, ale to si spíš někde vyhledají obsah. Nebaví je to. Oproti všem těm střílečkám je to pro ně nuda a připadá jim to zdlouhavé," mrzelo například důchodkyni Marii Valíkovou z Vyškova.

Její slova potvrzuje učitelka češtiny ze Základní školy Nádražní ve Vyškově Renáta Holubová. „Už i knížky pro malé děti musí být nějakým způsobem interaktivní, aby u nich chvíli vydržely. Na druhém stupni ale zájem o četbu upadá. Knihy pro ně už nejsou atraktivní, stěží můžou konkurovat počítačům a webu, u něhož tráví většinu volného času," zhodnotila češtinářka.

Syn Vyškovanky Marcely Habrové v dětství hodně četl. S příchodem puberty je ovšem nyní mnohem častěji u počítače. Vyškovance to vadí, recept ale nezná. „Snažím se ho ke knížkám vést, ale když ve škole slyší kamarády, že nečtou, že je to trapné, tak se pak doma vzpírá. Už má i profil na Facebooku, ale tam může jen za odměnu za splněné úkoly a jen na chvíli," popsala Habrová.

Že je puberta zlomové období, si všimla i Zdeňka Adlerová z vyškovské Knihovny Karla Dvořáčka. „U dětí do devíti let nás velmi těší nárůst půjčených knih o víc než pětasedmdesát procent. Naopak oproti loňsku klesl o čtvrtinu podíl mladých mezi třinácti a dvaceti lety. Ti si nejvíc půjčují povinnou literaturu, o nic jiného většinou zájem neprojevují," potvrdila Adlerová.

Ministr školství Marcel Chládek nedávno přišel s nápadem, že prvňáčci budou místo pastelek a sešitů dostávat tablet. Své dceři totiž pomáhal s těžkou aktovkou. „Proti jsme my i samotní rodiče. Děti mají techniky dost doma, místo čtení pohádek často koukají na animované seriály na počítači. Je proto vítanou změnou, když se v lavici posadí k učebnici, kterou můžou listovat," zdůraznila Holubová. Ve škole se proto snaží pořádat literární soutěže a doplňovat knihovnu modernějšími publikacemi.

Pomáhá, když se dítěti zalíbí filmové zpracování. „Občas pak po literární předloze sáhne. Většinou však jen krátí čas, který je nutný pro zjištění obsahu. Někteří využívají pro zápis do čtenářského deníku i internet. To však hned poznáme," doplnila učitelka.

ZUZANA RICHTROVÁ