Zřejmě největší problémy způsobilo počasí na železnici. Vlaky nabíraly zpoždění až několik hodin. Cestování se prodloužilo i Barboře Koudelkové. „Ve stanici jsem stála celých třináct hodin. Vyjížděla jsem v pondělí z Hodonína před sedmou hodinou večerní a chtěla jsem se dostat do Opavy. Nedojeli jsme dokonce ani do půlky cesty. Po hodinách strávených ve vlaku jsem se domů dostala až po desáté ranní," postěžovala si Koudelková.

České dráhy však cestujícím slibují finanční odškodnění. „Každý, komu se cesta kvůli námraze prodloužila o více než dvě hodiny, od nás dostane sto korun," slíbila mluvčí Českých drah Kateřina Šubová.

Politici v klidu
Ačkoli nejvážnější problémy ledovka na jihu Moravy způsobila v pondělí a úterý, krizový štáb Jihomoravského kraje zasedal až ve středu. Přitom hejtman Michal Hašek uvedl, že kalamita byla nejhorší od roku 1979. „O svolání štábu jsem rozhodl už v úterý. Informace o kalamitě jsem dostával od pondělí a taky jsem na ně reagoval," prohlásil.
Podle primátora Brna Petra Vokřála nebylo svolat štáb vůbec třeba. „Hlavně kvůli rozumnému postupu vedení dopravního podniku," uvedl.

Problémy se týkaly hlavně elektrických souprav. Ještě ve středu nejezdily některé spoje zejména kvůli stromům, které popadaly na koleje. Ve čtvrtek už by měly jezdit všechny vlaky bez problémů.

Na zhodnocení škod je podle Šubové příliš brzy. „Zatím se snažíme co nejdříve zprovoznit spoje, což se nám daří. Výši škod budeme vědět asi až příští týden," dodala Šubová.

Také cestující vlaků RegioJet se nemusí bát, že přijdou o své peníze. Pokud jejich vlak vůbec neodjel, vrátí jim společnost peníze za lístek v plné výši.

TŘETÍ DEN KALAMITY JSME SLEDOVALI ONLINE

Škody pomalu sčítá i brněnský dopravní podnik, který má první předběžné odhady. „Zatím je to v řádech desetitisíců až statisíců korun. Škoda je zejména na vozech a na trolejovém vedení. Cestující však byli v krizových situacích solidární a situaci pochopili," sdělil generální ředitel dopravního podniku Miloš Havránek.

Jednou z dalších komplikací, která Jihomoravany v posledních dnech zasáhla, byl masivní výpadek proudu. V pondělí se bez elektřiny ocitlo téměř třicet obcí. V některých z nich se podařilo obnovit dodávku elektřiny. Včera večer však bylo bez proudu ještě osm z nich.

Krátkodobý výpadek zaznamenali například v Podolí u Brna. „Ráno jsem se probudila a měla jsem v úmyslu pracovat na úkolech do školy. Bez elektřiny jsem ale byla i bez internetu. Musela jsem se tedy zdlouhavě dostávat do knihovny v Brně," postěžovala si například Monika Španielová.

Napilno měli v uplynulých dnech také lékaři, kteří ošetřovali úrazy po pádech na ledovém chodníku. „V pondělí jsme zaznamenali asi o třicet procent více pacientů než bývá běžné. Nejčastěji jsme ošetřovali poranění zápěstí a kotníků. V úterý už přišlo jen pár lidí," řekl náměstek pro léčebnou a preventivní péči Úrazové nemocnice v Brně Radek Veselý.

K dopravním nehodám i spadaným stromům museli vyjíždět jihomoravští hasiči. Zatímco běžně řeší asi 160 případů za celý týden, od nedělního večera do včerejšího poledne vyjely jednotky k 643 událostem. „Zasahovali jsme nejčastěji na Brněnsku, kde jsme řešili 372 událostí a na Znojemsku, kde jich bylo 161," uvedl mluvčí hasičů Jaroslav Mikoška. Profesionálním hasičům pomáhali odstraňovat následky kalamity i ti dobrovolní.

Své škody sčítají i sami lidé. Od pondělí do středečního dne České pojišťovně nahlásili řidiči z Jihomoravského kraje osmaosmdesát škod na autech. „Většinou jim spadly větve na kapotu nebo vlivem náledí bourali," doplnila Marika Nicajasová z České pojišťovny.