Výzkumníci se soustředili na to, co děti a dospívající na internetu dělají a s jakými riziky se tam můžou setkat. „Sedmačtyřicet procent dětí si neumí na internetu ověřit informace. Vzhledem k tomu, jak často jsou online, je to poměrně vysoké číslo,“ uvedla vedoucí českého týmu Hana Macháčková.

Mnoho údajů na webu je podle ní zavádějících a nedůvěryhodných. „Musíme si udržet kritický přístup. Je třeba dětem říkat, na co si dávat pozor,“ upozornila.

Děti a internet

84 procent dětí se připojuje na internet přes chytrý telefon
92 procent alespoň jednou týdně sleduje videa online
68 procent alespoň jednou za týden používá internet pro práci do školy
26 procent se setkalo s nepříjemným online obsahem

Falešné zprávy se vyznačují tím, že v lidech záměrně vyvolávají emoce. „Působí na čtenáře textem, titulkem i obrázky. Nejedná se o zpravodajství, ale o vnucování názorů,“ vysvětlil politolog a odborník na falešné informace Miloš Gregor.

Možnou cestou podle něj je, aby se děti učily ověřovat data ve stálých předmětech. „Učitelé je pak mohou vést k tomu, aby lépe pracovaly s informacemi v češtině nebo dějepise a ověřovaly si třeba matematické vzorce,“ doporučil Gregor.

Spolu se studenty z Masarykovy univerzity děti učí, jak lživé zprávy rozpoznat. „Jezdíme s naším projektem Zvol si info do škol a učíme je pracovat s údaji,“ uvedl odborník.