Kliknutím zvětšíteJenže se začal šířit nový typ koronaviru. Čtyřiadvacetiletý místostarosta tak zaměřil na organizaci potřebné pomoci. „Dostal jsem se do velmi rychlého tempa, což mi pomohlo se začlenit do týmu. Nastalá situace tak měla svým způsobem i pozitivní efekt,“ říká Čmelík.
Koordinovat výrobu roušek a jejich následné předání těm, kteří je potřebují. To byl úkol, který jste si sám vybral?
Vyplynulo to z druhé bezpečnostní rady, kde jsem navrhl, že bychom jako město mohli koordinovat šití roušek z domova. Tímto nápadem jsem otevřel toto téma. Byl jsem pak rád, že jsem se ke koordinaci mohl dostat a celé to zaštiťovat. Navíc mám v Kyjově na starosti Studentský parlament, z něhož vzešla myšlenka na rozvoz jídla obrovolníky. Kromě něj jsme oslovili i další studenty, kteří měli ukončenou výuku anechodili do školy nebo díky jiné formě výuky měli na rozvoz čas. Z tohoto důvodu tato agenda připadla mně.
Co se týká roušek, tak prvním krokem muselo být sehnat materiál, že?
Spojil jsem se s dodavateli, například s majitelkou galanterie v Kyjově. Sehnaný materiál jsme pak s kolegy předávali švadlenám, a od nich pak svážel hotové roušky.
A jak se pak dostávaly roušky k těm lidem, kteří je potřebovali?
Nejdříve jsme je vezli na KROK, Agenturu pro občany a další sociální zařízení, kde je oprali a sterilizovali, takže jsme je mohli předat dál.
Pomoc ale dál pokračuje, že?
Přesně tak, jsme zhruba na konci první vlny šití. Švadleny do pátku ušily asi 4,5 tisíce roušek a ještě jich přibývá. Sběrnou nádobu jsme dali na služebnu městské policie a lidé tam roušky nosí. A také máme připravené roušky, které budeme v pondělí a příštím týdnu distribuovat mezi seniory.
Když jste zmínil penzisty, tak ti mladší z nich zřejmě také šijí, že?
Ano, je to tak. Mají možnost se přihlásit do projektu. Ženy mezi šedesáti a sedmdesáti lety tak část roušek ušijí pro sebe a své známé a další nám odevzdají, abychom je mohli dostat mezi seniory, kteří nemají možnost si roušky ušít sami.
A ohledně jídla a nákupů, jaký o ně mají starší lidé zájem?
Zatím není příliš velký. Jde o tři či čtyři nákupy denně, které se udělají prostřednictvím infolinky. Je ale potřeba říct, že řada studentů a mladých lidí obchází své starší sousedy, nabízí jim, že jim zajdou nakoupit. Donášku jídla a nákupů tak vyřeší ve svých ulicích automaticky. Navíc máme k dispozici jednoho dobrovolníka, ten roznáší roušky starším lidem, kteří si pro mě nemohou přijít k výdejnímu místu na radnici, domů. Jde asi o pět až deset individuálních dotazů na roznos roušek denně.
Jaké máte pocity z toho, jak pomoc funguje a Kyjov, potažmo Kyjovsko, táhne za jeden provaz?
Neuvěřitelně pozitivní. Denně mi lidé volají, že chtějí něco darovat těm, kteří šijí. Říkají, že nejsou na tolik zruční, aby šili, ale chtějí pomoci jinak. Darují například víno, čokolády nebo dobrý kamarád dal ručně vyráběná mýdla. Vlna solidarity, pozitivních emocí a lidské soudržnosti je v této době nejsilnějším energetickým nábojem, který je možný. Jsem za to velice rád, protože tato krásná a důležitá gesta nás všechny drží v pozitivních myšlenkách a nenechají nás upadnout do trudomyslnosti.
I s opozicí tak táhnete za jeden provaz?
Ano. Nenapadají mě žádné problémy. Jde vidět, že se semklo celé Kyjovsko. Všichni našli společnou řeč a snaží se nechat stranou i případné nesympatie. Všichni se snaží pomoci, aby se současná situace snášela co nejlépe.
14
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
