Děti i dospělí se na jeden den proměnili v záchranáře. Pokoušeli se oživovat různé figuríny a pracovat s automatizovaným externím defibrilátorem pod dohledem zkušených jihomoravských záchranářů. Na akci nechyběla ani prohlídka sanitky, záchranářský pes či dynamická ukázka profesionálních záchranářů v akci.

Celým areálem a programem mě provází koordinátorka akce Šárka Látalová. „Připravili jsme pro návštěvníky šest workshopů, kde si mohou naživo rozpitvat srdíčko nebo plíce. Používají se vepřové orgány, protože jsou podobné těm lidským. Pak tu záchranáři učí na různých místech resuscitace děti i dospělé, ukazují jim sanitku a popisují jim, jak funguje aplikace záchranka. Zatím se tu vystřídalo asi kolem čtyři sta lidí,“ informuje mě koordinátorka a vede mě to jedné z učeben.

Vernisáž výstavy připomínající československé piloty R.A.F. během Druhé světové války.
Rytíři nebes se snesli do Brna, výstava vzpomíná na československé piloty

Zatímco se tam lidé snaží oživovat figuríny, opodál v klidu odpočívá záchranářský pes. Workshopy poskytnutí první pomoci jsou plné dětí i dospělých. Nejmenší ratolesti mezitím obdivují velké plyšové pejsky Defíky, kterým se snaží obvázat packy.

Z učeben se pomalu přesouváme na stanoviště, kde už začíná profesionální resuscitaci. V akci jsou záchranáři. Poté následuje soutěž v poskytování co nejkvalitnější resuscitace. Výkony jednotlivců se promítají na obrovské plátno. Vítězkou se stává Martina Cibulková, která na Světový den záchrany života do Vidy přijela z Kyjova na Hodonínsku. „Jsem tady z toho nadšená. Je skvělé, že si můžu vyzkoušet oživování v praxi. Před chvílí jsem byla i na workshopu, abych věděla, jak se to správně dělá. Navíc můj syn chce být záchranář, takže jsem tu taky hlavně kvůli němu,“ sdílí své zážitky žena.

29 mužů a dvě ženy bojovali o vítězství v soutěži Tuřanská kláda. Nejdelší hod kládou měřil 8,12 metrů.
Silácké zápolení v Tuřanech: kláda létala vzduchem i osm metrů, podívejte se

Celou akci komentuje mluvčí jihomoravských záchranářů Michaela Bothová. Vyzývá návštěvníky, aby se naučili poskytovat první pomoc, protože záchrana života má smysl. V zápětí předává slovo Petru Novotnému. „Už dvakrát jsem měl zástavu srdce a díky skvělé práci záchranářů jsem stále mezi živými a moje manželka není vdova. Přál bych si, aby se tu všichni naučili poskytovat první pomoc,“ říká Novotný.

Jihomoravský záchranář Jakub Pavlíček mi vypráví o smyslu této akce. “Děláme to proto, aby se i běžní lidé naučili poskytovat první pomoc a aby nahlédli do naší práce. Taky rád učím děti, protože ony opravdu dokáží zachránit životy. Jednou mi s resuscitací pomáhal třináctiletý chlapec. Navigoval jsem ho po telefonu a vše skvěle zvládl,“ rozplýval se Pavlíček.