Tvůrce ocenění překvapilo. „Zaskočilo mě to, nejsem zvyklý být oceňovaný,“ neskrývá překvapení Petržela.

Malé přenosné cimbály, které vyrábí, podle něj plně nahradí ty velké. „Je to ohromný kamarád, u táboráku, v partě, hodíte ho na rameno a jdete,“ vyzdvihuje přednosti nástroje.

Hrát na něj je ale prý kumšt. „Oproti velkému cimbálu nemá tlumení, a tak se musí tlumit paličkou, zápěstím, loktem, vyžaduje to zručnost,“ přibližuje nadšenec.

ŘEZBÁŘ I LAKÝRNÍK

Ve své dílně vyrobil už čtyřiadvacet kousků. Je řezbářem, lakýrníkem i ladičem. „Všechno musí dozrát, spěchat se nesmí. Hlavně s laděním. Struny musíte potahovat postupně, protože pruží všechen materiál, je třeba mu dát čas, aby si nástroj bezvadně sedl,“ přibližuje Vracovan.

Jeho cimbály zní po celém světě. „Na jeden hraje rodilý Čech ve švýcarské Basileji, další je ve Španělsku, jeden ve Spojených státech, i na Slovensku. Ale nejvíc jich hraje na Valašsku a Horňácku,“ jmenuje Petržela.

Se svými výtvory se loučí těžko. „Když opouští dům, je to vždycky jako bych pouštěl dítě do světa,“ prozrazuje muž.

Nejraději má ale cimbál, který si vyrobil pro sebe. „Ale to jen proto, že jsem s ním hodně zažil. Třeba na slavnostech ve Strážnici do něj i napršelo, je potlučený a má už cosi za sebou. Ale pořád hraje,“ oceňuje.

Malý cimbál podle něj patří k historii folkloru moravského Slovácka. Není to ale jediný poklad, který Petržela doluje z minulosti. „Existují pořád rodinné klenoty v podobě zapomenutých písní i tanců. Třeba nedávno jsme po sto letech obnovili zapomenutý, ale krásný tanec Vracovská sedlcká,“ připomíná.

PŘEDÁVÁ ZKUŠENOSTI

Šestašedesátiletý nadšenec vede tři folklorní soubory. Zkušenosti od něj nasála i Petra Martínková, která svou hudební kariéru začínala pod jeho vedením v cimbálové muzice Marýnka. „Pro mě bylo největším přínosem dívat se mu pod ruce, když hrál,“ říká dnešní učitelka hry na cimbál v základní umělecké škole ve Vracově.

Váží si jeho pracovitosti. „Na zkoušky byl vždy připravený, často přišel s další písničkou, novým nápadem. A také se staral, abychom měli kde svoje umění ukázat,“ vyzdvihuje Martínková.

Ocenění kraje předá tvůrci hejtman Bohumil Šimek na festivalu Slovácký rok v Kyjově v létě. „Titul je vyjádřením uznání a podpory lidem, kteří dokonale ovládají znalosti a dovednosti tradiční rukodělné výroby. Uděluje se pouze v oborech, kterým hrozí zánik,“ uvádí radní kraje Tomáš Soukal.