Zvolená varianta vadí také Pavlu Škarvadovi, který v Bystrci bydlí a problematice se věnuje. „Ve studii vidím velkou řadu zásadních pochybení, většinu z nich už dokládají odborné posudky,“ říká Škarvada v rozhovoru pro Deník Rovnost.

Jak vás tíží při jízdě autem aktuální situace na silnici I/43?

Nevyužívám ji denně, nicméně problém s jízdou z Brna směrem na sever vnímám. Kolony jsou zoufalé a nedivím se, že dotčení obyvatelé tlačí na to, aby lidé zodpovědní za dopravu situaci urychleně vyřešili. Problém ale nelze řešit tak, aby se jedni obyvatelé problému zbavili, a druhým tak vznikl nový problém.

Existuje ideální varianta, která by uspokojila všechny strany?

Ano, říká se jí optimalizovaná, vyprojektoval ji inženýr Kalčík v roce 2009. V maximální míře se vyhýbá obydleným oblastem. Tvoří obchvaty obcí, které v tuto chvíli mají problém s dopravou. Specificky lze poukázat na obchvat Lipůvky na Blanensku, který je trasovaný zhruba jeden kilometr od její obydlené části a zhruba stejně daleko od Malhostovic na Brněnsku. Při její výstavbě by také Brno získalo plnohodnotný obchvat celého města.

Proč si myslíte, že Jihomoravský kraj a tvůrci zásad územního rozvoje od této varianty ustoupili?

Opírají se o územní studii. Ovšem je otázkou, za jakým účelem a jak kvalitně je studie zpracována. Osobně v ní vidím velkou řadu zcela zásadních pochybení a většinu z nich už dokládají odborné posudky.

Podle zpracované studie se jako nejlepší variantou nyní jeví vedení silnice 43, takzvaná Hitlerova dálnice, přes brněnskou Bystrc. Nebo nesouhlasíte?

Vzhledem ke zmíněným problémům lze s nadsázkou říci, že tvůrci studie doporučují nejhorší varianty. Kraj také tvrdil, že trasa bude například v brněnské Bystrci a Kníničkách určitě zatunelovaná, ale ve zveřejněném návrhu toto není. Významný negativní dopad existuje i pro obce na Brněnsku a Blanensku - Jinačovice, Rozdrojovice, Moravské Knínice, Drásov, Malhostovice, Skaličku, Všechovice a Malou Lhotu.

Není vámi navrhovaná varianta delší, než plánovaná trasa přes brněnskou Bystrc?

Ano, obchvaty bývají delší, ale pro dálniční variantu může být dojezdová doba z Kuřimi do brněnských Bosonoh kratší až o dvě minuty, než je silniční průtahová trasa. Rozdíl je zhruba pět kilometrů, takže vše záleží na maximálních povolených rychlostech.

Nakonec je možné, že ani nevznikne nová dálnice, ale „jen“ kapacitní čtyřproudá silnice první třídy. Která varianta je podle vás reálnější?

Negativní dopady transevropské komunikace jsou podobné, ať má zelené nebo modré cedule. Obě jsou neuskutečnitelné. V Bosonohách a Troubsku jsou již nyní dlouhodobě překračovány zákonné limity. Přivedení nové dopravy do těchto oblastí určitě nepovede ke zlepšení stávající situace.

V čem u nynější studie vidíte největší problém?

Zcela špatně je hluková studie. Hluk simuluje pouze do vzdálenosti čtyř set metrů od silnice. Studie neposuzuje překročení hygienických limitů, ale pouze zlepšení či zhoršení oproti výchozímu stavu. Například pro část Drásova a Malhostovic údajně dojde ke snížení hlukové zátěže, ale to není pravda. Naopak na většině tamního území se hluková zátěž navýší. Z fyzikálního hlediska není důvod, aby hluk čtyři sta metrů od silnice skokově poklesl. Jde o systémovou chybu napříč celou studií.

Je to vaše jediná velká výtka?

Ne, problémů je více. Z těch zásadnějších můžu například zmínit, že ve studii není uvedeno, jaká je maximální nejistota dopravního modelování. Přitom výsledky tvůrci studie využívají k posouzení, která varianta je lepší. Daná nejistota se pak promítne i do navazujících částí, jako je například rozptylová studie.

Můžete uvést příklad, který přiblíží, v čem to může údaje ve studii znehodnotit?

Pokud něco vyjde s relativní chybou více než sto procent, jak je tomu v brněnských Řečkovicích a v Bystrci, tak nelze určit, která varianta je lepší.

Upozornil jste na své závěry představitele Jihomoravského kraje, který byl zadavatelem studie?

Na veřejném projednání jsem doložil, v čem je studie špatná. Jsem v kontaktu s náměstkem hejtmana Martinem Malečkem, který má pořizování aktualizace krajského dokumentu na starosti. Odpovědi, které jsem doposud získal, moje věcné námitky nevyvrátily. Výhledově navrhl schůzku, kde budu možné technické problémy dále specifikovat.

Někteří lidé si také stěžují, že nová silnice povede přes Brněnskou přehradu. Jaký je váš pohled?

Rekreační oblast Brněnské přehrady je nyní velmi vyhledávaná a dostupná pro všechny Brňany. Kdyby nad hrází vedla transevropská komunikace s kamiony, která bude vytvářet velké množství hluku a znečištění ovzduší, tak je to zásadní problém. Důvod, proč se tam lidé nyní chodí rekreovat, pak zmizí, stejně jako významné akce, které se tam nyní konají.

Jak by bylo složité případně studii předělat a jak by se tím oddálila stavba potřebné silnice?

V tuto chvíli se mi studie jeví jako nepoužitelná. Pokud bude pokračovat aktualizace Zásad územního rozvoje na základě špatných podkladů, můžeme se do budoucna dočkat třebai jejich opětovného zrušení soudem a zdržení pak bude daleko horší. Jak rychle a jakým způsobem věc napraví, pak závisí především na představitelích Jihomoravského kraje.

Kdo je Pavel Škarvada

Narodil se roku 1982 v Brně. Žije v Bystrci, má ženu a dva syny.

Vystudoval Vysoké učení technické v Brně obor elektrotechnika, doktorát získal na Ústavu fyziky.

Na škole pokračuje jako akademický pracovník, je i výzkumník Ceitecu.

Ve volném čase rád chodí do přírody, jezdí na kole nebo lyžuje.