Všichni zbožňují kroje, chtějí si je ale užívat každý den. Proto přenesli motivy na běžné oblečení. „Chtěla jsem, aby ornamenty nezářili jednorázově, jen na hody nebo košty, přála jsem si, aby lidé v těch národních motivech chodili třeba i do práce,“ říká Vendula Pucharová z Drnholce na Břeclavsku.

Vystudovala malbu a věnuje se ilustraci dětských knih. Teď má doma malou dílnu, kde jak sama říká, tvoří na koleni vlastní návrhy oblečení se slováckými ornamenty.

Zájem je prý velký. „Zvlášť na jižní Moravě, lidé se rádi se vyfiknou do něčeho originálního,“ přiblížila. Nejčastěji podle ní poptávají malované a vyšívané sukně, šaty i mikiny. Především mladí lidé. „Výjimkou ale není ani padesátiletá paní,“ dodává Pucharová.

Uvažuje o tom, že se originální módě bude věnovat naplno. „Teď budeme ručně vyšívat svatební tenisky i korzet pro nevěstu. Bude to titěrná práce, ale už se na ni těším,“ je nadšená.

Hluboko pod kůží má folklór zažitý i Lenka Jurečková z Bzence. Vystudovala výtvarný obor a její hlavní činností je figurální malba tanečníků ze Slovácka. „Mladí lidé folklór milují a všímám si, že čím dál častěji nosí ornamenty i na civilním oblečení,“ zaznamenala.

Maluje motivy na všechno možné. Hlavně pro rodinu a kamarády. „Slováckými ornamenty jsem pomalovala třeba auto pro kamarádku, objednal jí to manžel. Byla to velká sranda a kamarádka byla nadšená,“ směje se. Štětec a barvu neváhá vzít ani na boty, tenisky, či štamprle na slivovici. A dokonce vyzkoušela i malování ornamentů na tělo. Zpracovávala i návrhy pro dílnu Trika z Kyjova, která si na oblíbenosti folkloru založila živnost.

Nová módní vlna ji těší, ale současně vidí i nedostatky. „Někdy je toho až moc. Když to bude na každém stánku, ztratí kouzlo na zajímavosti. Někdy se setkávám i s velkým nevkusem,“ míní.

To potvrzuje i etnografka Michaela Zálešáková z Masarykova muzea v Kyjově. „Objevují se extrémní rozdíly v kvalitě. Jsou výborní výtvarníci, ale některé výrobky jsou až kýčovité. Nejvíc mě mrzí, když tvůrcům ujedou barvy do nepatřičných fosforových tónů. Ty k lidovému kroji nepatří,“ upozornila Zálešáková.

Raritou mezi malérečkami je Pavel Karlík z Dolních Dunajovic na Břeclavsku. Ornamenty zdobí nejen krojové stuhy ale také pánské motýlky, trička, batůžky, tašky i tenisky. „Zájem je velký a když můžu, tak maluji,“ říká. S vkusem a citem dává novou moderní podobu typickým podlužáckým vzorům. Ty charakterizují především srdíčka, chrpy, tulipány, jablka, či jetel.

Nová móda se líbí i primáši cimbálové muziky Aleši Smutnému z Veselí nad Moravou. "Já jsem si zatím nic nekoupil, ale dcera i manželka mají kabelky i trička. Líbí se mi to," říká Smutný.