VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Martin Doleček: Moje děti na medicíně? Raději ne, je to řehole

Brno /ROZHOVOR/ - Jedinečný systém, který zajistí, aby se lékaři co nejlépe připravili na pacienta, kterého jim veze sanitka, vzniká na jižní Moravě. „Informace bude mít strukturovanou textovou podobu místo rozhovoru po telefonu. Ten totiž funguje jako tichá pošta a údaje zkresluje," porovnává primář Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Brno Martin Doleček.

1.6.2014
SDÍLEJ:

Primář Oddělení urgentního příjmu Fakultní nemocnice Brno Martin Doleček.Foto: DENÍK/Lubomír Stehlík

Nedávno jste v Jihomoravském kraji spustili zkušební provoz takzvané datové věty, která usnadní spolupráci záchranářů a nemocnic. O co jde?

Je to jiný způsob komunikace. Cíl je, aby nemocnice dostaly od záchranářů, kteří k nám vezou pacienta, úplné informace v nezkreslené podobě. Důležité to je proto, abychom se na něj mohli správně připravit. Zatím ji zkoušíme jen na vybrané případy společně s obvyklým postupem.

Jak vypadá spolupráce nemocnic a záchranářů nyní?

Když posádka dorazí na místo události, pacienta vyšetří, ošetří, zajistí jeho životní funkce a pak vždy volá na dispečink záchranné služby a sdělí údaje o jeho stavu. Pracovnice dispečinku si to zapíše a zajišťuje směrování pacienta do nemocnice. Zvedne telefon a začne obvolávat jednotlivá příjmová místa. Informaci předává hlasově, takže efekt je podobný jako u tiché pošty a údaje se tak zkreslují.

Co se změní s datovou větou?

Nově dispečerka záchranné služby při hovoru se sanitkou zaznamená údaje do strukturované tabulky, kterou jsme vytvořili. Vyplní tam údaje o pacientovi. Je to jednoduchá webová aplikace, do které se dá přihlásit z jakéhokoli zařízení s připojením na internet, tedy z mobilu, tabletu, počítače. Hovor zabere nanejvýš několik desítek vteřin, stejně jako při obvyklém způsobu práce. Dispečerka záchranky datovou větu vyplní a odešle do Bohunic na náš nový centrální dispečink, kde sami vyhledáme v nemocnicích pracoviště, kde pacienta přijmou, a dáme zpět vědět záchranářům.

Jak se zatím osvědčil zkušební provoz?

Od konce dubna jej máme pro urgentní příjmy obou brněnských fakultních nemocnic, protože tam jezdí nejzávažnější případy. Na nich celý systém ladíme. Kontrolujeme, jestli informace v dané struktuře dostatečně popisují stav pacienta, zda nějaké chybějí a podle toho upravujeme obsah datové věty. Teprve v praxi zjišťujeme, zda je lepší, když dispečerka má některou kolonku prázdnou a musí ji vyplnit sama, či zda je jednodušší nabídnout možnosti, ze kterých si vybere.

Kdy chcete začít naostro?

Ostrý provoz záleží na tom, kdy dokončíme prostory pro centrální dispečink. Ten zatím sídlí na oddělení urgentního příjmu a obsluhují ho naše sestry, pro které je to práce navíc, ale zvládají ji skvěle a za to je jim třeba poděkovat.

Na projektu spolupracujete i s Trnavským krajem. Jak vznikla myšlenka přeshraniční spolupráce?

Od začátku bylo jasné, že projekt bude neuvěřitelně drahý a žádná softwarová firma ho nezaplatí. Takže vznikl návrh na evropský projekt a došlo také na přeshraniční spolupráci. Není to od věci. Může se stát a skutečně se to stává, že je někdo v Bílých Karpatech a potřebuje sanitku. Jeho mobil bere už jen slovenskou síť a slovenská operátorka se musí složitě dostávat na dispečink jihomoravské záchranky. Musí hovor přesměrovat a ten se při tom může ztratit. Je to zbytečně zdlouhavé a komplikované. Takhle i slovenská operátorka nabere datovou větu a odešle ji jihomoravské záchrance.

Pomůže datová věta k hledání volných kapacit?

Kdyby přijel těžce poraněný motorkář a čekal, až se uvolní operační sál a lékař, který ho může operovat, je samozřejmě lepší, když pojede jinam. Součást projektu datové věty je i hlášení volných lůžek. Online víme, kde jsou volné kapacity. Dozvíme se hned také o haváriích, tedy že například někde nejede CT a nemohou pacienta vyšetřit.

Co se děje po příjezdu sanitky do nemocnice?

Na místě musí být kompletní tým lékařů a sester, který pacienta převezme. Tomu má také pomoci datová věta. Je potřeba, abychom přesně věděli, koho nám sanitka veze a správně se na něj nachystali. Celý tým zároveň musí totiž od posádky slyšet, co se stalo, v jakém byl člověk stavu, když ho našli, jak ho zajistili, jak se zlepšil nebo zhoršil jeho stav, jak reagoval na léky a tak dál.

Co následuje?

Potom pacienta převezmeme na naše lůžko. Od toho okamžiku je náš. Podepíšeme předávací protokoly a věnujeme se mu. Každý člen týmu má přesně stanovené úkoly.

Z koho se tým skládá?

Je tam lékař, většinou anesteziolog, který kontroluje životní funkce, jako jsou dýchání a oběh, nebo vede oživování. Traumatologové mají za úkol pacienta při tom vyšetřovat, koordinovat svůj postup s anesteziologem, protože zajišťování životních funkcí má přednost. Zastavují krvácení, po potřebných vyšetřeních stanoví diagnózu a určí postup. Nejdřív je samozřejmě potřeba řešit problém, který nejvíc ohrožuje život pacienta. Pak ho odvážejí na sál nebo na lůžko.

Stane se, že musíte odmítnout pacienta?

Samozřejmě, ale snažíme se, aby to bylo naprosto výjimečné. Nejde o to, že bychom je chtěli odmítat, ale obě brněnské fakultní nemocnice jsou střediska centrové péče. To znamená, že máme třeba traumacentrum nebo popáleninové centrum. V nich umíme zaručit vysoce kvalitní péči. Mimo centra už taková záruka není. Je proto důležité identifikovat pacienty, kteří k nám patří. Problém je, že někdy někdo neodhadne přesně stav pacienta a zahlcují se tím omezené kapacity center.

Když už sanitka dorazí až do nemocnice, pošlete ji pryč?

Když se k nám dostanou lidé, kteří k nám nepatří, samozřejmě se o ně postaráme. Ale když pak přijede člověk, který vyžaduje vysoce specializovanou péči, hrozí, že se o něj nedokážeme dokonale postarat. Každé centrum je nastavené na určité kapacity. Co se týká traumacentra, musíme mít tři týmy. To znamená, že dokážeme ošetřit tři těžce poraněné pacienty v ohrožení života naráz. Když přijede čtvrtý, už je to na hraně. Něco jiného jsou mimořádné události, kdy svoláváme všechny lékaře i z domu.

Kolik lidí zhruba přivezou sanitky na urgentní příjem ve Fakultní nemocnici Brno?

V průměru máme šest sedm pacientů za den.

Jaká je nejčastější diagnóza?

Zranění, z nich tak tři sta za rok s ohrožením života. Další jsou cévní mozkové příhody, problémy s dýcháním, poruchy vědomí, těžké infekce nebo otravy.

Změnil se počet pacientů na urgentním příjmu v posledních letech?

Před rokem 2008 měla nemocnice na urgentním příjmu nějakých osm set až devět set příjmů za rok. Pak v ní vzniklo traumacentrum a počet příjmů narostl na dva tisíce dvě stě ročně. Naše traumacentrum je jediné pro jižní Moravu a Vysočinu.

Pořádá nemocnice cvičení pro lékaře a sestry?

Ano, je to naše povinnost, máme nařízení z ministerstva zdravotnictví. Každý rok máme několik cvičení. Liší se jejich tematické zaměření. V létě je standard cvičení zaměřené na příjem velkého množství mechanicky poraněných pacientů. To znamená, že přijíždí od nehody vlaku, ze srážky dvou autobusů a podobně. Často jsou to pacienti s nějakými dalšími komplikacemi jako například popálení, těhotné ženy nebo lidé v těžkém psychickém šoku.

Kdo dělá figuranty?

Spolupracujeme se Střední zdravotnickou školou Jaselská v Brně, která dodává své studenty. Ti jsou vždy perfektně instruovaní a namaskovaní od svých učitelů, což je výborné v tom, že i tým, který s figuranty pracuje, se lépe vžívá do své role. Není to cvičení jen pro formu, abychom si něco odškrtli na papíře. Právě v takové krizové situaci se tým nejlépe naučí komunikovat a spolupracovat.

Primář Oddělení urgentního příjmu Martin Doleček Fakultní nemocnice Brno Martin Doleček prosadil nový informační systém pro záchranky a nemocnice.

Jaká další cvičení pořádáte?

Máme i cvičení zaměřená na evakuaci. Zkoušeli jsme reakci na výbuch v Dukovanech. Lidé, kteří by k nám přijeli, by byli poranění a navíc ozáření.

Má urgentní příjem každá nemocnice?

Podle zákona musí mít každá nemocnice takzvané kontaktní místo. Není ale nikde definované, jak má vypadat. Pouze musí čtyřiadvacet hodin denně zvládnout přijímat údaje od záchranné služby. V malých nemocnicích to někdy řeší tak, že kontaktní místo pro záchranáře je vrátný. Velké nemocnice typu fakultních nebo krajských by podle mě měly mít urgentní příjmy povinně.

Primářem urgentního příjmu Fakultní nemocnice Brno jste se stal v roce 2008 krátce po třicítce. Jaké byly reakce okolí, že takovou významnou funkci získal tak mladý člověk?

Různé. Tehdy se rušilo traumacentrum v Úrazové nemocnici a hodně lidí odešlo do Bohunic. Dostal jsem nabídku zúčastnit se konkurzu a uspěl jsem. Po šesti letech jsme díky našim aktivitám a schopnostem v České republice dost známí a to mluví samo za sebe. To je pro mne nejlepší vizitka.

Chtěl jste být vždy lékař?

Oba moji rodiče byli lékaři, takže jsem v tom odmalička vyrůstal. Když sloužili a připravovali se na atestace, tak si mě často brali do nemocnice, protože nás se sestrou nemohli nechat samotné doma. Přišlo mi to přirozené, ani jsem neuvažoval, že bych šel studovat něco jiného než medicínu.

A vaši rodiče chtěli, aby z vás byl lékař?

Chtěli. Byli v tomto ohledu hodně ambiciózní. Ale já si nepřeji, aby moje děti byly lékaři. Je to velká řehole.

Litoval jste někdy rozhodnutí věnovat se medicíně?

Párkrát jsem měl i slabé chvilky. Kromě jiného když si třeba čtu některé diskuze na internetu a lidé se tam baví, že lékaři všechno pokazili a další že je svými posudky kryli. Ale to tak nefunguje. Člověk není stroj. Když jedete s autem do servisu, tak ho napojíte na počítač a ten ukáže, co je špatně. Ale u člověka se nedá striktně určit, které postupy jsou v danou chvíli v daném místě s tím konkrétním materiálním a personálním zajištěním správné a které ne. Situace se vyvíjí a závisí to na hodně faktorech.

Co vás přivedlo k anesteziologii?

Vždy jsem si přál dělat něco trochu akčního.

Co se vám na vaší práci líbí?

Že mohu dělat i něco jiného než se starat o pacienty. Podílím se na řadě projektů, třeba právě na datové větě. Naplňuje mě, že se mohu vyvíjet dalším směrem. Právě o něčem, jako je datová věta, se v České republice mluví asi patnáct let. Ale jen na jihu Moravy jsme se do něčeho takového pustili. I když jsou samozřejmě i lidé, kterým se projekt nelíbí a snaží se ho potopit.

Autor: Jana Vondrová

1.6.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

SERVIS

Vzdělávání a školství - Vzdělávání a školství Učitel střední školy 25 470 Kč

Učitelé všeobecně vzdělávacích předmětů na středních školách UČITEL(KA) ANGLICKÉHO JAZYKA. Požadované vzdělání: vysokoškolské. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 25470 kč, mzda max. 33930 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: 9.7.2018/VŠ magisterské studium, i bez praxe, Učitel všeobecně vzdělávacích předmětů, aprobace anglický jazyk. , Bližší info na tel. 519 360 560,519 360 570, 775 341 931 v době od 8:00-14:00 hod.. Pracoviště: Gymnázium t. g. masaryka, hustopeče, dukelské náměstí 7, příspěvková organizace, Dukelské nám., č.p. 31, 693 01 Hustopeče u Brna. Informace: Jan Sedláček, +420 519 360 570.

Služby - Služby Uklízeč, uklízečka 12 200 Kč

Ostatní uklízeči a pomocníci. Požadované vzdělání: základní + praktická škola. Jednosměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 12200 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: První kontakt telefonicky (ÚT a ST od 9:00 do 11:00 hod.) nebo osobně (Sochorova 25, Brno,616 00 po předchozí tel. domluvě)., Krátkodobé zaměstnání.. Pracoviště: Stralnet s.r.o. - 01, Vídeňská, č.p. 999, 691 23 Pohořelice. Informace: Ruslan Ustymenko, +420 778 498 645.

Výroba - Výroba Obsluha strojů 16 000 Kč

Obsluha ostatních zařízení na zpracování kovů OBSLUHA STROJE - LIS. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 16000 kč, mzda max. 25000 kč. Volných pracovních míst: 3. Poznámka: 10.7.2018/ Zaměstnavatele lze kontaktovat osobně na adrese provozovny každé úterý a čtvrtek od 10 do 12 hodin. , KONTAKT: Veronika Opavská, Šárka Kalíková, tel.: +420 725 824 753, +420 720 970 656, , e-mail: veronika.opavska@luvegroup.com; sarka.kalikova@luvegroup.com, , Požadujeme: SOU, SOŠ technického nebo strojírenského zaměření, praxe na vysekávacích lisech a jejich nastavováním výhodou, znalost výkresové dokumentace a práce s měřidly, samostatné myšlení a zodpovědnost, , Náplň práce: vysekávání lamel pro tepelné výměníky pomocí poloautomatického vysekávacího lisu dle výkresové dokumentace (široké portfolio produktů). Dodržování standardů kvality., , Nabízíme: zázemí stabilní firmy, 2-směnný pracovní režim (6-14,14-22) PO-PA, pracovní smlouva na dobu určitou 6 měsíců, v případě úspěšného zaučení po 6 měsících smlouva na dobu neurčitou. Dále nabízíme ubytování v místě, vhodné i pro páry., Dotovaná strava, příplatky nad rámec zákona, příspěvek na životní pojištění, permanentky do sportcenter, věrnostní prémie, bonus za doporučení nového zaměstnance. Pracoviště: Heat transfer systems s.r.o., 691 82 Novosedly na Moravě. Informace: Veronika Opavská, +420 519 501 209,725 824 753.

Obchod - Obchod Pokladní 14 900 Kč

Pokladníci v prodejnách PRODAVAČ/KA - POKLADNÍ. Požadované vzdělání: střední odborné (vyučen). Dvousměnný provoz, úvazek: . Mzda min. 14900 kč. Volných pracovních míst: 1. Poznámka: 10.7.2018/ Do stávajícího kolektivu zaměstnanců rádi přijmeme kolegu/gyni, Očekáváme samostatnost, spolehlivost, příjemné vystupování, ochotu učit se novým věcem. Zaměstnavatel akceptuje i základní vzdělání. KONTAKT: Daniela Martinčová , tel.: 724 412 903 nebo email: dmartincova@rosamarket.cz. Pracoviště: Rosa market s.r.o. - prodejna novosedly, 691 82 Novosedly na Moravě. Informace: Daniela Martinčová, +420 724 412 903.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Francouzi se radují z vítězství na MS.
8

Triumf po dvaceti letech. Francouzi přestříleli Chorvaty a jsou mistry světa

Dvě stovky aktérů převedly v Dobšicích bojovou ukázku k 209. výročí napoleonské bitvy u Znojma.
44

Historické válčení u Dobšic: Francouze zahnali rakouští granátníci do řeky

Termoprádlo tuhé podmínky na Antarktidě vydrželo, hlásí výzkumníci

Brno /FOTOGALERIE/- Boty i termoprádlo, které odolá antarktickým podmínkám. Vědci z Masarykovy univerzity testovali výdrž a funkčnost outdoorového vybavení. Výrobky, které uspěly, nyní získaly od Centra pro transfer technologií ochrannou známku Testováno v Antarktidě.

Jan Helikar z Vranovic bojuje o titul Nejlepšího starosty

Vranovice - Soutěžit o titul Nejlepší starosta za roky 2014 až 2018 bude vranovický starosta Jan Helikar. Do druhého ročníku soutěže ho nominovala rada obce. „Moje nominace mě překvapila, ale zároveň i potěšila. Beru to jako ocenění své dosavadní práce a velmi si toho vážím,“ sdělil starosta Jan Helikar.

Okurky, bitvy nebo promenádní koncerty. Jižní Morava nabízí léto plné zábavy

Jižní Morava – Plné kultury a zábavy budou města na jihu Moravy o prázdninách. Pořadatelé zvou na gastronomické oslavy okurek, Napoleonské hry či promenádní koncerty na náměstí měst.

Osobnosti regionů: Vodákům povolte dvě piva, cyklistům jedno a lyžařům žádné

/INFOGRAFIKA/ Ať si vodáci klidně sjíždějí řeky s mírnou hladinkou alkoholu, shodují se tři čtvrtiny osobností českých, moravských a slezských krajů, které oslovily regionální redakce Deníku.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT