Masopust představuje období od Tří králů do předvelikonoční postní doby zahájené Popeleční středou. Letos to bude prvního března. Vyvrcholením v minulosti byly poslední dny, se kterými je dnes spojený právě název masopustu. I když obchůzky a různé maškarní slavnosti se konají i dřív, nejvíc jich připadá právě na tento víkend.

Pro zvětšení klikněte.Zdroj: DENÍK/Markéta Evjáková

JEDNOTNÝ PRŮVOD

Název svátku se odlišuje. Někde lidé slaví masopust, jinde ostatky, fašanek, fašaňk či voračky a končiny. „Všechny jsou ale jednotně vyjádřené veselými průvody ulicemi vesnic a měst," objasnil historik a etnograf František Synek.

Jednu z nejhlubších tradic, víc než stoletou, má fašanek ve Velké nad Veličkou na Hodonínsku. Nepřerušila ji ani válečná období. Zajímavé je, že tam po obci chodí pouze krojovaní, bez maškar. „Dřív byl velký fašanek jen ve Velké, kam se všichni sjížděli. Potom jej začaly postupně pořádat i další obce regionu," řekl Martin Kománek ze souboru Velička.

Naopak ve Velkých Pavlovicích na Břeclavsku tento zimní obyčej vymizel, ale v roce 2015 se ho podařilo obnovit. „Našli jsme zmínky, že zhruba před pětašedesáti lety se u nás ostatky konaly. Na ně navazujeme. Letos už máme velký průvod městem a různá vystoupení v sokolovně," uvedla za pořadatele ředitelka Ekocentra Trkmanka Zita Dvořáková.

Kromě maškarní obchůzky, která dřív připadala na úterý, ale v posledních letech se koná spíš v sobotu či neděli, má oslava další typické prvky. Obřadní tanec pod šable, válení dýní či pochovávání basy, které symbolizuje začátek půstu. „S basou, farářem i zvoníkem obejdeme sál. Sehrajeme scénku, kdy basa umřela. Lidé se zapojují pláčem," přiblížil velitel dobrovolných hasičů z Tasovic na Znojemsku Jiří Vašina. Ostatky s kolegy pořádají pravidelně.

Podle odborníků o masopustu existují zmínky už ve třináctém století. Postupně se vyvíjel a přetvářel.

VÍCE K TÉMATU MASOPUSTŮ NAJDETE V ÚTERNÍM VYDÁNÍ TÝDENÍKU SLOVÁCKO