Důležité je, jak včely zvládnou první důležitý zdroj snůšky. „Mluvíme o řepkovém medu. Snůška řepky je v souvislosti s pěstováním řepky na biopalivo rozptýlená po celé republice. Následná snůška akátového medu je výrazně ovlivněna počasím. V posledních letech květy akátu zničil mráz, což ovšem neplatilo pro rok 2018,“ uvedl Veverka s tím, že poslední výrazné množství akátového medu bylo v roce 2011.

Další zdroj je květ lípy. „Ta loni nádherně nakvetla a na celé Moravě byla vydatným zdrojem pro snůšku,“ dodal.

Zbylá část republiky je podle včelaře závislá na medovicové složce (lesní med, pozn. red.), kde zapůsobil obrovský vláhový deficit a včel neměly sladkou šťávu pro tento typ medu,“ naznačil včelařský odborník.

Jako nadprůměrný hodnotí loňský rok i včelař Antonín Kuchynka ze Znojemska. „Akáty a lípy nám zajistily dostatek kvalitního medu. Cena medu nahoru nepůjde. Spíše stagnuje,“ řekl Kuchynka.

Jeho včelstvo je navíc zdravé. „S varroázou jsem problém neměl. Dotkla se jen několika kolegů v naší mikulovické organizaci,“ dodal Kuchynka.

Med přímo od včelařů si zásadně kupuje Jana Novotná. „Muž je denně za volantem a vždy odněkud dobrý domácí med doveze,“ řekla Novotná.