Cenu meruněk ovlivňuje podle pěstitelů celá řada faktorů. „Za prvé významně vzrostla cena ruční práce. Stejně jako další vstupy. Mezi nimi například ceny hnojiva, kultivace, cena nafty, náklady na opravy strojů a další,“ uvedla ovocnářka Jana Pinterová z Nechvalína na Hodonínsku. Jak dodala, naštěstí i letos bude v některých sadech po domluvě s majitelem možnost samosběru.

Sklizeň u tuzemských pěstitelů meruněk se uskutečňuje po etapách. „A to v závislosti na vyzrálosti plodů, aby chuť a aroma ovoce byla co nejlepší. Záleží nám na spokojenosti zákazníků, kteří ohodnotí vysokou kvalitu tuzemského ovoce,“ doplnila další ovocnářka Renáta Škápíková z Čejče.

Podle předsedy Ovocnářské unie Moravy a Slezska Iva Pokorného bude letošní úroda meruněk průměrná. „Mrazy poškodily část sadů na Kroměřížsku i na Znojemsku, na zásobení místního trhu však bude meruněk dost,“ naznačil Pokorný, který je zároveň ředitelem ovocnářské společnosti Pomona Těšetice.

I firma Pomona má problémy s nedostatkem brigádníků. „Tato situace je obdobná jako jinde. Nám se už dva tři roky brigádníci nehlásí. Proto musíme bohužel využívat agenturní pracovníky, kterým musíme hradit ubytování,“ nastínil Pokorný.

Koncovou cenu meruněk chtějí ovocnáři udržet mezi čtyřiceti a padesáti korunami za kilogram. „Konečnou cenu stanoví trh. Těch padesát korun by byla cena, kterou bychom potřebovali. Ale nemohu garantovat, že za takovou cenu je nakonec budeme prodávat,“ dodal Pokorný.

Nezájem studentů o brigády v ovocných sadech potvrdil jeden ze studentů Petr Chaloupek. „Do sadů jsem začal chodit už v patnácti letech. Dostával jsem sedmdesát korun za hodinu na základě dohody o provedení práce. Tehdy to byl příjemný přivýdělek,“ svěřil se student.

Jak dodal, dnes by do sadů už nešel. „Odměna za sklizeň je malá a je to dřina. Sbírat meruňky ve vedru pod sluncem je náročné. Studenti mají na sezonu větší možnosti, jak si vydělat více. Například jako recepční či průvodci,“ uzavřel Chaloupek.