Nejen rouškami pomáhají lidé druhým v době hrozby koronaviru. Manželé Gasnárkovi zapůjčili hodonínské nemocnici obytný přívěs.

Řidič si vybral práci a zůstane týdny bez rodiny


Deník Rovnost nabízí přehled, jak se nákaza v Jihomoravském kraji odvíjela v měsíci březnu v číslech a příbězích.Zdroj: DeníkJeště minulý týden přejížděl Tomáš Petrovič z Lanžhota kvůli práci hranici s Rakouskem volně tam i zpět. Pak vláda kvůli rostoucímu počtu nakažených koronavirusem pravidelné dojíždění za prací do ciziny zakázala a postavila ho před zásadní volbu.

Petrovič mohl buď zůstat doma, a to zřejmě bez příjmů, nebo vycestovat, pobýt za hranicemi nejméně tři týdny, a po návratu do Česka strávit čtrnáct dnů v přísné karanténě. Třiačtyřicetiletý muž zvolil druhou možnost. V Rakousku, kde pracuje jako řidič u zásilkové společnosti, si s pomocí zaměstnavatele domluvil ubytování. „Firma si nemůže dovolit přijít o osmnáct řidičů z České republiky z dvaadvaceti. Momentálně vím, že budu mít zaplacené bydlení na měsíc, pak netuším, co a jak bude,“ poznamenal minulý týden pro Deník Rovnost.

Nejtěžší zkouškou pro něj bude odloučení od rodiny. „Budeme si volat. Něco jiného je nevidět rodinu pár dní nebo týden, něco jiného pak měsíc nebo dva,“ svěřil se Petrovič.

Ze zákazu cestovat za prací za hranice byl rozčarovaný. „Nikdo nedokáže stoprocentně doložit, zda se nemocný pendler nakazil při práci v zahraničí, to jsou domněnky,“ rozzlobil se.

Rodinu křivě nařkli z toho, že přenáší nákazu

Solidaritu a pomoc, ale také podezíravost a jiná negativa přinesla koronavirová nákaza do mezilidských vtahů v kraji. Především na sociálních sítích.

Napjatá atmosféra panovala už na přelomu února a března, kdy se poslední lyžaři vraceli z dovolených v Itálii a Rakousku. „To je na přes držku. Mě by zajímalo, jestli byli hrdinové lyžovat. Všem, co nedodržují omezení přeji, ať si to užijí, až to dostanou,“ napsal jeden z diskutujících na síti.

Nepříjemnou zkušenost měla rodina Květoslava Zeleného z Novosedel na Břeclavsku, kterou okolí označilo za možné přenašeče nákazy. „Oznamuji všem, že podezření na nákazu koronavirem se v naší rodině nepotvrdilo. Děkuji všem za podporu a nabízenou pomoc. Těm, co šířili poplašné zprávy o naší rodině a nákaze, nepřeji nic zlého,“ uvedl.

Podle brněnského psychologa Jiřího Šupy jsou negativní komentáře přirozenou reakcí na krizovou situaci. Pramení z obav o zdraví. „Je dobré říct, co kdo udělat špatně, ale nepitvat se v tom. Důležitější je najít řešení, jak z toho ven a jít dál. Ne lynčovat,“ řekl.

Manželé půjčili nemocnici obytný přívěs

Nejen rouškami pomáhají lidé druhým v době hrozby koronaviru. Manželé Gasnárkovi z Ratíškovic na Hodonínsku zapůjčili hodonínské nemocnici obytný přívěs.

Podle svých slov chtějí sestrám a lékařům poskytnout místo k odpočinku po náročné službě. „Loni jsme si koupili karavan a připojili jsme se na facebooku do karavanové skupiny. Tam jsme se dočetli, že nemocnice aktuálně a akutně shání karavan,“ řekla Veronika Gasnárková Svobodová.

Karavan u hodonínské nemocnice už má prvního obyvatele, tamní zdravotní sestru. „Vznikly totiž problémy s mobilitou zdravotníků ze Slovenska. Přejezd je sice možný, ale komplikovaný přes opatření přímo na hranicích, takže jej nyní využívá slovenská zdravotnice,“ sdělil ředitel Antonín Tesařík.

Jiný druh pomoci je výroba roušek. Do jejich šití se pustila i nejstarší obyvatelka Veselí nad Moravou Ludmila Klaudová. „Smekáme před neskutečným elánem paní Klaudové, která má rovných sto let, a přesto se rozhodla zasednout ke stroji,“ smekla mluvčí radnice Žaneta Jančaříková.

Amatérský pilot Jakub Eifler zase dobrovolně přepravil téměř dva tisíce roušek z Kyjova do severních Čech, kde je potřebovali.

Koronavirus v ČeskuZdroj: Deník