Ze čtyřiceti hektarů broskvoní máme letos devět a příští rok budeme mít jen tři. Takový propad výměry hlásí firma Agrosad ve Velkých Bílovicích na Břeclavsku. Podle jednatele Jaroslava Pálky nemohou konkurovat levnému dovozovému ovoci.

Místo broskvoní firma vysadila jabloně a hlavně meruňky. „I když i u nich je riziko. Už druhý rok po sobě jsme bez meruněk. Máme minimálně broskví, jablka nám také zmrzla. Za třiadvacet let jsem nezažil, že by dva roky po sobě ovoce zmrzlo,“ komentoval bídné sezony Pálka.

Oproti loňsku vyklučili zemědělci na jižní Moravě 550 hektarů sadů, zbylo jich jen těsně nad 3100. V porovnání s rokem 2014 je to skoro polovina původní rozlohy. Jeden z největších poklesů se týká broskvoní. „Sadaři nemají odbyt, protože v době, kdy mají čerstvě uzrálé ovoce, na trhu dominuje levnější z dovozu,“ potvrdil Petr Boleloucký z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Úbytek sadů a zahrad.Zdroj: DENÍK/Ivo Špatný

Předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík to potvrdil. „Řetězce nezajímá drahé české ovoce, přestože nemuselo cestovat zdaleka. Lidé u nás tak dnes už skoro neví, jak chutná dozrálá broskev,“ řekl Ludvík.

Dalším problémem je podle něj i embargo na dovoz potravin do Ruska. „Ne že bychom vyváželi hodně zboží, ale třeba Polsko ano. A jejich ovoce se teď tlačí na náš trh,“ doplnil Ludvík.

Na Hodonínsku se podle předsedy tamní okresní agrární komory Petra Chaloupky nyní nevysazují takřka žádné nové sady. „Je tady spousta nezaměstnaných, ale ti takovou práci dělat nebudou,“ zmínil Chaloupka. Podle něj chybí stabilita výnosu. „U broskví vyjde každý druhý rok, u meruněk každý čtvrtý. Navíc je tady tlak ze zahraničí,“ zmínil.

Tereza Ištvánková z Lužic na Hodonínsku přesto upřednostňuje nákup ovoce u sadařů z okolí. „Kupujeme pravidelně pět beden jablek na zimu, občas i hrušky,“ řekla Ištvánková.

Zahrádkáři se řídí při pěstování ovoce podle sebe. „Každý si nasadí, na co má chuť a na co je zaměřený. Chce mít svoje ovoce,“ sdělil Josef Škoda z Moravského Krumlova na Znojemsku. I jich však ubývá. Na jihu Moravy šlo za poslední rok o čtvrtinový pokles.

Úbytek sadů na jihu Moravy
· Broskvoně: –48,2%; asi 202 hektarů
· Třešně: -46,1%; asi 50 ha
· Meruňky: –33,5 %; asi 298 ha
· Višně: -26,3%; asi 97 ha
· Jabloně: –15,5%; asi 194 ha
· Hrušně: 0,1%; asi 0,1 ha
· Celkem sadů: –24,7%; asi 975 ha
* změna výměry je mezi roky 2014 a 2017

Místo jablek pšenice a hrách

Stošíkovice na Louce - O čtyři hektary méně slivoní, dokonce o pět jabloní. O takovou plochu se zmenšila v posledních letech výměra ovocných sadů ve firmě Agro Stošíkovice na Znojemsku. „Plocha jabloní se navíc ještě o dalších deset hektarů zmenší,“ nezastírá ředitel společnosti Libor Kahoun.

Podle něj nemá firma problém s odbytem vypěstovaného ovoce, ale s jeho zpeněžením. „Pokud prodávám větší podíl konečným zákazníkům a trhovcům, jsem schopný zaplatit lidi a nájmy. U prodeje velkoskladům a řetězcům ne,“ přibližuje Kahoun.

Jako další problém uvádí pracovníky. „Nejsme schopní získat dostatek lidí. Je to čím dál větší problém. Dřív jsme měli místní, teď Bulhary, Rumuny a Slováky, ale prostě to není ono,“ říká.

Přestože firma vysadila nově meruňky a broskvoně, jen ovoce už na sadových plochách mít nebude. „Budeme tam pěstovat pšenici, hrách, prostě polní plodiny,“ zmiňuje Kahoun. U nich podle něj není potřeba tolik lidí. Celkově firma ze sto šedesáti hektarů sadů a vinic klesla za dvacet let asi na sto deset hektarů.